Po roce se Mistrovství ČR a klubů alias "česká Tiomila" přesunulo v
rámci naší malé kotliny o 384km z Vracova do Lužických hor. Není většího
kontrastu než mezi placatým Vracovem a Lužickými horami. Počasí bylo obdobně psí, což ale nezabránilo tomu, abychom dokázali, že i v
tomto terénu umíme.
Kamča při štafetě žen finišovala 4. (stejně jako loni 4.). Celkově se se tým
zlepšil z loňského 18. na 17. místo, což je sice pomalá, ale bezpečně asymptotická konvergence ke zlaté medaili. V naší štafetě rakváčů jsem se zlepšil na 9. místo (loni 16.), hodně mne ale mrzely dvě zbytečné chyby, bez nichž bychom byli na dohled od obhajoby 7. místa. Nicméně upřímně - prvních šest týmů, kde byly hojně zastoupeni bývalí eliťáci
či dokonce reprezentanti, bylo mimo
naše možnosti a na 7. místo nám chybělo jen 4:25.
 |
| I s malým kašpárkem (prostorem) lze hrát velké divadlo |
Zlatým hřeben chladného deštivého víkendu, plném horkých emocí, bylo ale až nedělní MČR klubů.
Zde bylo nejtvrdším oříškem najít náhradu za absentujícího Pavla
Nováka. Rozhodnutí padlo na Pepu Sabola, který ochotně přijel a odvážně
se ujal úkolu nastoupit do klání mezi ostřílené harcovníky. A předvedl
vstup mezi dospělé ve velkém stylu.
S Kamčou jsme si závod opravdu užili, když Kamča nejlepším časem na svém úseku stáhla na 24. místo. Skvělé bylo i to, že Pepa se velmi dobře udržel a doběhl na 31. místě. I když boj s Chrastí nakonec nebyl na programu, motivací pro mne bylo alespoň uspět v hromadném startu. (Děti, hamba-start opravdu není start, kde účastníci dostanou hamburger!). Nějakým nedopatřením jsem v sobě vyškrábal poslední zbytky tlející letní formy a 27. místem jsem doběhl týmu pro konečné 28. místo. Což je pro náš oddíl slušný průměr. K tomu je ale dobré říct, že vzhledem k našemu "průměru" jsme všichni průměrně o dekádu starší.
Jinak minelu dne (možná i roku) předvedl Honza Flašar z favorizované Pragovky, který na prvním průběhu přes silnici neorazil povinnou kontrolu. Na průběhu shromaždištěm o drahný čas později uslyšel lakonickou poznámku speakera "... budeme zvědaví na jeho vyčtení čipu...", chybu si uvědomil a vrátil se. Chybka na 27 minut hned na úvod nicméně Pragovce nezabránila, aby nás i tak o hodinu porazila.
S Kamčou jsme si závod opravdu užili, když Kamča nejlepším časem na svém úseku stáhla na 24. místo. Skvělé bylo i to, že Pepa se velmi dobře udržel a doběhl na 31. místě. I když boj s Chrastí nakonec nebyl na programu, motivací pro mne bylo alespoň uspět v hromadném startu. (Děti, hamba-start opravdu není start, kde účastníci dostanou hamburger!). Nějakým nedopatřením jsem v sobě vyškrábal poslední zbytky tlející letní formy a 27. místem jsem doběhl týmu pro konečné 28. místo. Což je pro náš oddíl slušný průměr. K tomu je ale dobré říct, že vzhledem k našemu "průměru" jsme všichni průměrně o dekádu starší.
Jinak minelu dne (možná i roku) předvedl Honza Flašar z favorizované Pragovky, který na prvním průběhu přes silnici neorazil povinnou kontrolu. Na průběhu shromaždištěm o drahný čas později uslyšel lakonickou poznámku speakera "... budeme zvědaví na jeho vyčtení čipu...", chybu si uvědomil a vrátil se. Chybka na 27 minut hned na úvod nicméně Pragovce nezabránila, aby nás i tak o hodinu porazila.