Kvalifikace na MS ve vrchu na Zadově byla pro mne ideální příležitost se přesvědčit, že běh do vrchu je - promiňte mi to - opravdu disciplína na b.ití.
Kamča mne přesvědčila, abych absolvoval veřejný závod v rámci Velké ceny Zadova. Okruhová trať byla jednoduchá: první sjezdovka nahoru a dolů a druhá sjezdovka nahoru a dolů. My 1x, ženy 3x a muži 4x.
Pěkně jsem si zazávodil s třináctiletými děvčátky, aby mne vyškolil mladý dvanáctiletý lyžař. V cíli mi bylo fyzicky nevolno, přesně jak jsem očekával.
Už dlouho jsem neběžel se soupeřkami o 23 let mladšími |
Po svém doběhu jsem upřímně nechápal, jak ženy můžou v tomto závodit a ještě k tomu třikrát. Kamča se na trať vydala s respektem a vedoucí pětice se jí postupně začala vzdalovat. I přes konečné 6. místo jí ale patří můj obdiv, protože tahle trať, ta byla vážně nelidská.