Z Jindřichova Hradce je to do
pohoří Gesäuse pouhé tři hodiny jízdy po dálnici. Když konečně předpověď pro Alpy byla slibná, neváhali jsme a zvolili variantu rychlé víkendové návštěvy tohoto pohoří. Pro Gesäuse je charakteristický kontrast nádherného údolí řeky Enns s takřka kolmými a nezvykle světle vápencovými skalami.
 |
| Wasserfalweg: úkol - najděte Kamču |
První den vycházíme na Hochtor (2369 m.n.m.) pomocí jednoho z nejstarších klettersteigů v Alpách, tzv. Wasserfallweg. Celá stezka (Josefinensteig) připomíná zajištěné pasáže například v Roháčích, je však o mnoho delší, zajištěné úseky na sebe plynule navazují. Charakter skály je jiný, na rozdíl od tatranské žuly lezeme po nejsvětlejším vápenci typickém pro Gesäuse.
Nástup na
klettersteig je impresivní - od vodopádu pohledem vzhůru není vůbec jasné, kudy cesta povede, nad námi je pouze prudký svah, nepřístupné skály a padající voda. Pak už docházíme v klidu na chatu Hesshütte (1699 m) a po delších jištěných úsecích se dostáváme až na vrchol.
 |
| Okolí Hochtoru |
Druhý den se vydáváme na Admonter Reichensteiner (2251 m.n.m.). Tato hora vytváří nádherný zub, klenoucí se ve vápencové ježaté hradbě na jih od řeky Enns. Nástup poklidný a počasí přívětivé.
 |
| Na jaře mohou být přívaly vody v korytě poměrně dramatické |
Když se dostáváme cca do 1900 m.n.m., začíná
lezení stupně II, kde záhy zjišťujeme, že jsme trochu přecenili své síly a technické možnosti, načež se z nezajištěného lezení na šikmé skále vracíme na vyhlídky.
 |
| Traverz touto skalou na nás nenechává ani nitku suchou |
Ty jsou fantastické prakticky na všechny světové strany.
 |
| V pozadí vrcholky Hochtor a Grösser Oderstein |
 |
| Kravka s telátkem si ale umějí vybrat místo |
Na závěr jen klidný sestup a ještě sesbírat alpské borůvky na koláče a knedlíky.
 |
| Na úplný závěr ještě trochu erotiky |
