Akreditační komise se chlubí, že jejími požadavky na hodnost "univerzita" proplula první soukromá škola, nyní Univerzita J. A. Komenského. K akreditaci je hlavně potřeba nakoupit pedagogy s tituly profesorů a docentů, kteří jsou pro komisi garanty "kvality" studia. Jak řekla Vladimíra Dvořáková, předsedkyně akreditační komise: "Pečlivě a dlouze jsme posuzovali, zda se právě soukromá vysoká škola přemění na univerzitu. Kromě kvalitního doktorandského studia byla také podmínkou odpovídající kvalitní výzkumná a vědecká práce na škole a odbornost pedagogů."
Není ale těžké uvědomit si, že to je celé systémový omyl. Soukromé školy nemají prestiž jednoduše z toho důvodu, že nemohou konkurovat veřejným školám, kde se neplatí školné. Veřejné školy jsou navíc plošně dotované z peněz na výzkum, které by namísto toho měly být selektivní. Přijmout další subjekt do hry, kde se rovnostářsky rozdávají peníze na výzkum jen z toho důvodu, že někdo nominálně vyhlásí "doktorské studium" a pozve si pár gerontů, ničemu nepomůže.
Akreditační komise se snaží chovat jako megaregulátor, čímž mezi sebe láká nekvalifikované, ale po politice prahnoucí typy, které pouze konzervují systém. Její předsedkyně, jejíž hlavní job je poskytovat štěky České televizi, je toho koneckonců zářným příkladem.
Není ale těžké uvědomit si, že to je celé systémový omyl. Soukromé školy nemají prestiž jednoduše z toho důvodu, že nemohou konkurovat veřejným školám, kde se neplatí školné. Veřejné školy jsou navíc plošně dotované z peněz na výzkum, které by namísto toho měly být selektivní. Přijmout další subjekt do hry, kde se rovnostářsky rozdávají peníze na výzkum jen z toho důvodu, že někdo nominálně vyhlásí "doktorské studium" a pozve si pár gerontů, ničemu nepomůže.
Akreditační komise se snaží chovat jako megaregulátor, čímž mezi sebe láká nekvalifikované, ale po politice prahnoucí typy, které pouze konzervují systém. Její předsedkyně, jejíž hlavní job je poskytovat štěky České televizi, je toho koneckonců zářným příkladem.