Nedávno podnikl Ceft panelovou diskusi o ekonomickém školství, za účasti Štěpána Jurajdy (CERGE), Michala Sojky (IES a Akreditační komise) a Jiřího Schwarze (FNH VŠE). Nejkozistentnější a nejsevřenější názor poskytl Štěpán Jurajda, ekonometr a každým coulem poctivý empirik. Klíčové body:
- přeregulovanost curricula
- mohutný převis celkové poptávky nad nabídkou
- firmy nedokáží rozlišovat mezi absolventy
- egalitářské normativy
- dramatické podfinancování (OECD)
- školy řízené víceméně "odbory" namísto správní radou
- reformy jsou stěží proveditelné
- systém "promotion" reprodukuje nízkou kvalitu
- zisky z kvalitativní soutěže jsou malé
Všichni se krásně shodli na nedostatcích, které jsou exogenní, zejména ba financování či postoji firem. Zajímavé by ale bylo, kdyby zkusili jít do detailů, které by se daly změnit již dnes:
- Promotion: co zavést náročnější standardy, ať pro PhD či výše?
- Privátní zdroje, alumni, marketing: kde je zakopáno psisko?
- Hodnocení vědy: co zavést 2 až 3 rankingy, od kvantitativních po kvalitativní?