Statistika – nová olympijská disciplína

V rámci úklidu svého obstarožního počítače jsem narazil na půvabný sen mé drahé polovičky, tehdy ještě poctivé studenty na VŠE se zálibou v ranním plavání.

Vše začalo tím, ze jsem pořád a pořád trénovala, až jsem byla nakonec schopna zaběhnout limity pro OH a nebylo co řešit, vyrazila jsem na olympiádu. Ale v den mého běhu jsem měla dělat zkoušku ze statistiky a nejednou jsem nevěděla, co dřív. Nešlo to odložit, poslednit termiín a tak se Bartošová rozhodla, přesunout místo konání zkoušky do dějiště olympiády. Všichni z toho byli samo sebou nadšení a děkovali mi, že se také konečně někam podívají.

Vůbec jsem se ale neučila, měla jsem úplně jiné starosti, než počítat chi-kvadrát testy. Mělo se psát v 9 hod, ale já měla chvíli na to běžet, dostavila jsem se tedy do učebny s počítači, což bylo press centrum. Podívala jsem se na písemku, zapamatovala si příklady, opustila jsem zkoušející a utíkala na stadion. Vyhrála jsem, ale hned na to mi zazvonil budík a musela jsem jít plavat - tvrdá realita.

Direttissima

Post scriptum k Advantě: klíčovou volbu E2 na K10 šla Kamča nekompromisně, bohužel se špatným zakončením. A to pod heslem: když zahynout, jedině pod čarou... Díky Alešovi za půjčení GPS a vyčtení dat z tratě. Sixten Sild žije!

Advanta Cup

Prodloužený víkend znamenal šanci odjet z Prahy do Sudet, na česko-polské pomezí u Adršpachu. Nalákala nás vzpomínka na MČR na klasice na Závoře, kouzelný technický terén, který se nachází přes kopec od skal. Druhým lákadlem byl Artěk v malém, retro ubytování v pionýrské chatce.

Závody byly pěkné, maličké detaily by se jistě našly (pořádat za 3 dny 5 závodů v malém týmu je výzva), asi nejslabší místo byla bulharská hygiena na místě, které jinak bylo dokonale umístěné pro podobnou akci. Místní domorodci byli jak z antropologické čítanky. S Kamčou jsme se dohodli na dělbě práce, kromě třídenních ona běžela sprint v Adršpašských skalách, zatímco já noční. Sprint byl nádherný, nicméně jediná, zato však zcela zásadní (1min rozdíl) volba byla hned na K1, která se musela udělat okamžitě, jak člověk vzal mapu do ruky. To víceméně rozdělilo H21 i D21 na 2 podkategorie. Noční se mi dost líbil, nabídl konečně trochu chládku na rozdíl od parného poledne a v něm se mi ze všech etap dařilo nejvíce.

Technicky nejkrásnější byl middle na Ostaši, kde zásadní byla volba přes kopec. Šlo o jedinou etapu, kterou Kamča nevyhrála (vavříny jí zde sebrala Zuzka Stehnová, nyní již Jedličková, blahopřejeme).

Jinak byla ale Kamčina dominance až překvapivá, hlavně fyzicky, podívá-li se člověk na dlouhé postupy v kopcích. I mediální autorita českého OB moji drahou polovičku bezprecedentně pochválil: "...V řadě kategorií se pořadí na prvních místech dost měnilo. To ale neplatilo v kategorii žen, kde Kamila Gregorová nejlepším časem v etapě potvrdila své suverénní vítězství." Celkově pěkná akce, ale příště tu elitu asi už neběžím. :-)

Galway-Gaillimh

Chcete-li na západě na Západ, jeďte do západního Irska (avšak pozor, jak zpívá Pepanos, kdo jde pořád na západ, dojde na východ)

Kdo ještě tvrdí, že Karolinum je nejreprezentativnější z univerzitních stánků?

Kam by člověk hádal místní katedrálu? Do renesanční Florencie?

Kamenný vnitřek ale uchvacuje

Ale to už si poutník nemůže nevšimnout místních dívčích sportů



Irsko jak bylo, je, bude a má být: muzikální, rozverné, neúprosné i vulgárně zemité

Ochablí Češi u piva posilují jen zápěstí

Maminko, gratulujeme

Moje drahá polovička předvedla, co umí a navzdory 30 sec ztráty hned na K1 doběhla v gotickém MČR ve sprintu na krásném 10. místě, čímž nechala za zády jména jako Karochová, Krafková, Radka Brožková (loňská mistryně ČR ve sprintu) či Monika Topinková (nominovaná za ČR na MS ve sprintu). Tomu se říká vykutat v Kutné Hoře výsledek. Fanouškům je k dispozici záznam z ČT4.

Tréninkový deník mé drahé polovičky

Díky solidním výsledkům zejména na krátkých tratích se šíří fámy, jak Kamča solidně točí. Takže uvádím její - a upozoňuji zcela kompletní - souhrn všech aktivit v roce 2009 (cvičení pro těhotné nepočítám). Celkově to dává - a teď si reprošky sedněte na prdelky - za 5 a půl měsíce 16 hodin.

duben (2:15 hod)
19. 4. kolo 40 km - výlet na Červenou Lhotu s M. (muselo se chvátat, aby se Mareček mohl nakojit)

květen (5:00 hod)
2.5. LV 45'
13.5. Pražský pohár žactva 40'
16.-17.5. ŽA Jesenice, 43' + 70'
20.5. Pražský pohár žactva 45'
24.5. okruhy nad Řevnicí 55'

červen (zatím 8:45 hod)
2.6. kolečkové brusle 50', večer běh s Katkou 60'
3.6. Pražský pohár žactva 45'
6.6.-7.6. ŽA Kůstrý, 43'+70'
9.6. večer běh s Katkou 60'
10.6. Pražský pohár žactva 40'
13.-14.6. PŽ Hůrky u Rokycan, 30'+65'
dneska večer běh s Katkou 60'

Vyšlo to na papírek 10x10 cm.

Sokolnictví na Točníku

Hlavní akcí našeho víkendu v Brdech se ukázala být lekce sokolnictví na Točníku. Nejprve jsme zírali na orla Láďu, kterak líně sedí na ostrohu, kousek nad hlavami kolemjdoucích turistů. Pak ale sokolník vytáhl kuřecí nožku, zavelel "Láďo hop" a už se majestátný dravec krásně snesl na jeho rukavici. Lenost Ládi byla způsobena údajně tím, že jde na Točníku o nového dravce, kterého v teritoriu zatím znervozňují poštolky. Mají nicméně mnohem nižší lovnou výšku, takže až Láďa přijde na to, že stačí vylétnout nad ně, bude mít od dotěrné konkurence klid.

Svačinka lenivého Ládi

Poté následovaly ukázky příletů, kde sokolnická rukavice cestovala mezi návštěvníky hradu. Kromě orla skalního došlo i na sovy, na samečka a samce výra (víte, že samečka dravce je vždy o třetinu větší?), sovu pálenou, ale i na orla bělohlavého.

Zvědavý invalida Karásek se ptá: A propos, co závody? Na slaběji obsazených ale velice hezkých péžetkách ve skvostném brdském terénu Kamča v sobotu vyhrála o 2 min (porazila i členku repre B Šárku Svobodnou a juniorskou repre Ivanu Bochenkovou), v neděli ji Ivana Bochenková doběhla, doběhla proto celkově 2. Moje sobotní 6. místo znamená určitě zatím nejlepší výkon jara, zato v neděli díky střevní chřipce jsem skončil už na K2.

Alice zkouší, na co má

Hlavu vzhůru, Marečku

... a příště už nám podá i pero.

Království za koně

EP elections: 5 years after

The election is over, with some good news and some bad news. The bad news is that with a low turnout, the right-wing extremists passed 1% threshold to qualify for a state subsidy. (Should we even call them right wing guys? I recall a conservative columnist Jaromir Zegklitz who himself considers a genuine right-winger, pointing out that "...these are not extreme rightwingers but crooks".)

Exactly five years ago I did some research on e-campaign prior to the EP 2004 election, summarized in a 6th chapter of a book published in Routledge by people from New York and Oxford. At that time, I show, an online campaign served as a valuable signal of preelectoral effort, and electoral success. Especially for newcomers, correlation btw web sphere development index and electoral result was 0.7. Table 6.4, p. 86, gives an idea on how the index related to the electoral gain over national 2002 elections.

I don't know if the same story works in 2009 with a developed blogosphere, but given a widespread opinion that "Public Enemy No. 1 for Facebook generation is Chairman of Socialists, Mr Jiri Paroubek" (see Milos Cermak's blog in Czech) I bet there's a grain of salt in this.