Na výroční konferenci EEA 2016 (European Economic Association) apelovala Rachel Griffith ekonomy k tomu, aby podávali více přihlášek do soutěže ERC (European Research Council). Počet přihlášek je totiž jedním z kritérií množství fondů alokovaných pro ekonomii a aktuálně je přihlášek velmi málo. Dokonce EEA vytvořila systém EEA Seed Grants, kdy mírně zadotuje 100 grantových přihlášek ze zemí s nižšími příjmy, včetně ČR.
Konstrukce soutěží a výběrových kritérií je ekonomickým tématem par excellence. Malý počet přihlášek lze vysvětlit několika hypotézami: (a) ekonomové jsou méně ochotni přispět svému oboru jako celku než jiné disciplíny, (b) ekonomové umějí lépe optimalizovat a proto se neúčastní soutěží s malými šancemi, (c) pravidla výběru jsem významně diskriminativní tak, že šance uspět je i pro poměrně kvalitní aplikace velmi nízká. Osobně si myslím, že jako v každé reklamě (c) je správně, ale testování rád nechám na jiných.
V každém případě je pro mne zajímavé vidět, že EEA se uchýlila k politice, která má evidentně strukturu nežádoucího výběru (dotace získají nejen poměrně kvalitní aplikace, které byly nyní na hranici rozhodování, ale hlavně ty aplikace, pro které jsou časové náklady poměrně malé, přičemž tyto náklady samozřejmě vyjadřují nižší produktivitu).