Na Filipojakubskou noc Kamča slaví narozeniny. Což je možná souhra náhod, možná ne; v každém případě jsme nikdy neřešili, zda by si Kamča měla na narozeniny dávat dárky sama sobě. A to hned dva.
Ale popořádku. Letos připadl čarodějnický víkend na první dvojzávod Českého poháru v Trutnově, kam jsme odjížděli s dvěma zásadními cíli - zaprvé, užít si konečně jarní slunečný víkend a zadruhé, nechat Aličku potrénovat v kategorii HDR. Obojí se podařilo a došlo i na návdavek.
 |
| Na úvod Českého poháru vítězství v prvním závodě |
Sobotní klasika, hovoříc z osobní zkušenosti, byla pro netrénované důvodem pro velmi hluboké zamyšlení. Postupy ve svazích "tvořivě nekompromisní" a občas jak ve Švýcarsku, tj. na kolmici. Kamče se začátek příliš nevyvedl (ztráta 3:30), v druhé části ale vytěžila volby, kde zvolila pro sebe výhodné postupy po cestách. A až neuvěřitelným závěrem si doběhla pro těžce dobyté a poměrně těsné vítězství.
 |
| Statistika nuda je: Ze čtyř letošních kvalitněji obsazených závodů Kamča prohrála dvakrát, pokaždé s Danou |
Nedělní middle, kam se po Světovém poháru vrátila i část reprezentace, byla ještě o kus dramatičtější. Hned na 1. kontrolu ztráta jedné minuty. Takže pocitově hned na úvod ztracený závod, a to až tak, že po ní neštěk ani pes (natož komentátor). Kamča ale zapálila další pohon (že by koště?) a díky postupnému dobíhání soupeřek si uvědomila, že stojí za to dále závodit. Při doběhu ji překvapil všudypřítomný aplaus a až za cílovou čarou se dozvěděla, že její odstup za vítězkou je jen tři vteřiny.