Od začátku září je pro nás každý víkend cennou možností přerušit na chvíli nekompromisní režim škola - školka - práce - úkoly - kroužky (pro Kamču dodejme ještě fyzioterapie - inline bruslení - nakupování). A když se v sobotu nabízí orienťák v námi oblíbeném Máchově kraji, navíc v dokonale vyluxovaném borovicovém lese, pak neváháme ani vteřinu.
Z dnešního dne jsme se proto snažili vytěžit maximum. Nejprve Kamča těžila rankingové body pro zlepšení svého pořadí. Přitom vytěžila i nějakou tu novou zkušenost z plánování postupů na klasice, k čemuž dnes bylo dost příležitostí, jelikož stavitel si s volbami pěkně vyhrál. Děti těžily ze zkušenosti z soustředění a užily si skvělý dětský závod s krásnou kolorovanou mapou. Já, obtěžkán svým zlotřilým kamarádem pravým kotníkem, jsem se poté těžce plazil na Borný; pro nás oba dopadla zatěžkávací zkouška nad očekávání dobře.
V otěží dětí jsme během těžby hub dorazili - tak trochu mimoděk - na Havířský vrch. Odsud byl skvělý výhled na Bezděz, Máchovo jezero, okolní skalnaté kupy a vůbec na celou Dokeskou pahornatinu. Ještě před 300 lety se zde těžila železná ruda (limonit). Zbyla po ní např. šestimetrová štola a dále několik stovek metrů dlouhý propad, na kterém mimochodem Kamča měla hned dvě kontroly.
 |
| Havířský vrch v pozadí, skály skupiny Čihadlo v popředí - zdroj: LaSo |
I když jsme nepotkali vlky, na které se Mareček nejvíc těšil, byl to slovy současné generace "těžce pohodový víkend".