18,8km - řeknete si, pche, necelý půlmaratón, to mám za chvíli, ale přidejte si k tomu 1600m převýšení a z kakaíčka je rázem silná káva.
Na tuto štaci vyrazila Kamča do švýcarského Montreux. Cílem bylo s veškerým respektem přežít a co nejrychleji absolvovat parametry, na které pár dní předtím na túře potřebovala minimálně půl dne.
Někdy je lepší nic nevědět, nic nevidět |
Naštěstí pro český tým došlo den před závodem na motivační večeři s legendárním Jonathanem Wyattem. S takovou psychologickou výhodou se hned kopce snižují na 50%. Skvostné výhledy navíc také snižují převýšení o tzv. estetický koeficient kopce.
Pane doktore, vy jste se zase kochal? |
Cílový kopeček |
A co výsledky? 6. místo je fajn, zvláště když se k tomu dodá, že fenomenální Robert Krupička doběhl pátý. Odstup od vítězky nicméně činil minutu na kilometr a na traťový rekord Angeliny Joly (ano, tohle jméno není ani překlep ani vtípek od hackerů) by to chtělo dokonce o 23 minut zlepšit čas. Třeba příště.
Cesta zubačkou dolů byla jak ze železničářské pohádky |