První zástávkou na sobotní cestě Křivoklátskem byla Unhošť a Běh Neumannovou stezkou. Kamča svůj traťový rekord z roku 2010 nepřekonala, tužší nohy z běhu do schodů jí vyslovily stopku. Dětem se ale závod ohromně líbil, za prvé všechny vyhrály nějakou cenu a za druhé si mohly zacvičit na sokolském náčiní a to bez sokolského drilu.
 |
| Nedivte se, Kamča byla nejprve vyhlášena 6. v absolutním pořadí mužů |
Stejně jako v roce 2010 přidávám z webu Sokola Unhošť ještě výňatek z rubriky poezie, tentokrát báseň "Střelená Mařena":
Když jsem se vrátil ze směny,
padl můj zrak na líc Mařeny.
Budila ve mně pochyby,
brousíce kudlu na ryby.
Povídám tiše: „Marie,
proč Ti tvář smutek zalije
sotva že vkročím do dveří
žádajíc chutnou večeři?“
To, co se stalo vzápětí,
nebylo něžné obětí.
Ze zakřiknuté Marie
stala se dravá fůrie.
Bodla mi kudlu do těla
a hystericky ječela:
„Proč bych já smutná nebyla?
Vždyť jsem si vzala debila!“
Druhá zastávka byla jen o pár kilometrů dále. Na přesně dvacet let staré mapě jsme hledali přístup na Vysoký vrch, což je krásný romantický skalnatý vrch, na němž bývalo starověké hradiště z mladší doby bronzové. Na vrcholu se skví konstrukčně jednoduchá, ale půvabná rozhledna s výškou 10m, z níž je výborný výhled do kraje. Využívá perfektně toho, že Vrch je na mírně zaoblené vyvýšenině a že stromy na skále nejsou přerostlé. Podobně jako jinde na Křivoklátsku, i zde je fascinující, že široko daleko jsou lesy a jen samé lesy... jen na horizontu člověk zahlédne vzlétající letadla z Ruzyně a panelová sídliště na západním okraji Prahy. Mohyla na vrcholku je na památku Jana Palacha.
 |
| I dětem se zde líbilo |
Poté jsme přejeli o pár kilometrů do Lhotky u Berouna, kde je vrch sice o pár desítek metrů níže, ale rozhledna podstatně monumentálnější. Odsud je krásný výhled na lesy, v jejichž stezičkách jsem naběhal několik stovek kilometrů, takže k tomuto místu mám pěkný vztah.
 |
| Na podzim je zlatnoucí Křivoklátsko - jak by řekla reklama - k nezaplacení. |