Uplynulý víkend v Orlických horách a předhůří měl (kromě hrátek dětí a kafe z McCafé) tři hlavní mise.
Mise č. 1. Kamča hodlala v sobotu důstojně doběhnout svůj druhý sprint v sezóně. Po 4 měsících vzala do ruky sprintovou mapu s cílem skončit, kdyby tomu byly rychnovské hvězdy nakloněny, ideálně do 6. místa. Což se povedlo, i když bramborová medaile asi nikdy úplně nepotěší. Na webu je k dispozici trať s mezičasy. Celkové 6. místo v pořadí Sprint Cupu je po nevydařeném MČR sprintu více než příjemné překvapení.
Mise č. 2. Nedělní dopoledne jsem hodlal strávit výběhem ze Sedloňova na Vrchmezí (450 převýšení do 1084 m.n.m-) a hřebenovkou podél hranice s Polskem dále na jih, poté zpět do Sedloňova. Počasí na výlet na 105 minut se více než vyvedlo.
 |
| Vrchmezí 1084 (stav 2001) |
Mise č. 3. Oddílové povinnosti za AC TEPO Kladno dovedly Kamču na atletické MČR družstev. V televizi při referování o mistrovství o tom sice mlčeli, ale já Vám prozradím, že nejvíce překvapivý drtivý závěr nakonec předvedla právě Kamča. A to na trati steeplu, kde se jakýmsi (mnou nepochopitelným) zázrakem na posledních 200 metrech probojovala o desítky metrů ze 3. místa na 1. místo. Dokonce mohla - a teď se podržte - jedné holčičce dát autogram. Čas 11:04 je o 6 vteřin zlepšený osobák a potěšilo i celkové 6. místo oddílu (z 10), který byl původně dáván na odpis a bojoval o samotnou účast v tomto atletickém finále. Detaily by měly být ve čtvrtek na ČT sport.