Koupil jsem po nějakém čase přebarvené Hospodářské noviny, motivované zřejmě škrtáním nákladů v době krize. V cukuletu jsem jimi prolistoval (čte se to stejně rychle jako Metro či 24) a přináším pár dojmů z překabátění:
- den staré burzovní zprávy
- staré záznamy z blogů (večer jsem četl totéž)
- rozmazané barevné tvářičky žurnalistů, kteří mne nezajímají, zajímá mne text
- vzájemně se přebíjející fonty, písmo a velikost nadpisů zcela nevhodné pro seriozní týdeník
- fotografie se snaží nahradit kriticky absentující text
- nepochopil jsem, co je graficky reklama a co už ne
Co mi opravdu nadzvedlo mandle, byl "průzkum" o přijetí nového kabátu mezi čtenáři. Údajně se nelíbí jen 31% čtenářů. Na 5 pochvalných či neutrálních názorů byl 1 kritický. Den předtím jsem přitom na iHNed pečlivě četl diskusi, kde žádný čtenář neměl pochvalný názor, byly pouze kritické (ok, připouštím efekt sebevýběru).
Podle mne je škoda, že právě Hospodářské noviny chtějí páchat sebevraždu. A to z toho důvodu, že noviny přinášejí nejen věcnou informaci, ale i strategickou informaci. Je důležité nejen to, co píšou, ale i to, kdo je čte, protože pro čtenáře je potřeba koordinovat se s ostatními čtenáři. V byznysu, politice a akademii to platí dvojnásob. Koordinace není jen o tom, o čem se pak lidé baví ve volném čase, ale hlavně o tom, co pak vím, že i konkurence ví.
Co to implikuje? Že prodejnost nezávisí jen na struktuře nabídky. Závisí i na očekáváních čtenářů, související s obecným používáním média ostatními. Pokud jsou vysoká, lidé čtou; pokud ne, nečtou. Jakmile redakce prestižního média udělá změnu, která změní očekávání, riskuje, že prodejnost klesne bez ohledu na obsahovou změnu. Naopak redakci horšího média nezbývá, než podniknout re-launch, který bude především a prvé řadě zaměřen na vybuzení očekávání o čtenosti ostatními. Případ Hospodářek ale bude spíše případem prvním, nechtějí-li jít ovšem do střetu s MF Dnes, který jednoduše nemohou vyhrát.
Ted Bergstrom, špičkový kalifornský ekonom, se zabývá koordinačním efektem médií ohledně odborných ekonomických časopisů a jeho výsledky stojí za zkouknutí. Upozorňuje, že koordinací očekávání akademiků odbornými médii vzniká obrovská renta. Pouhý koordinační efekt napomáhá budovat tržní sílu, a v akademii (se systémem citací) to platí ještě o chlup více než u normálních časopisů a novin.
Podle mne je škoda, že právě Hospodářské noviny chtějí páchat sebevraždu. A to z toho důvodu, že noviny přinášejí nejen věcnou informaci, ale i strategickou informaci. Je důležité nejen to, co píšou, ale i to, kdo je čte, protože pro čtenáře je potřeba koordinovat se s ostatními čtenáři. V byznysu, politice a akademii to platí dvojnásob. Koordinace není jen o tom, o čem se pak lidé baví ve volném čase, ale hlavně o tom, co pak vím, že i konkurence ví.
Co to implikuje? Že prodejnost nezávisí jen na struktuře nabídky. Závisí i na očekáváních čtenářů, související s obecným používáním média ostatními. Pokud jsou vysoká, lidé čtou; pokud ne, nečtou. Jakmile redakce prestižního média udělá změnu, která změní očekávání, riskuje, že prodejnost klesne bez ohledu na obsahovou změnu. Naopak redakci horšího média nezbývá, než podniknout re-launch, který bude především a prvé řadě zaměřen na vybuzení očekávání o čtenosti ostatními. Případ Hospodářek ale bude spíše případem prvním, nechtějí-li jít ovšem do střetu s MF Dnes, který jednoduše nemohou vyhrát.
Ted Bergstrom, špičkový kalifornský ekonom, se zabývá koordinačním efektem médií ohledně odborných ekonomických časopisů a jeho výsledky stojí za zkouknutí. Upozorňuje, že koordinací očekávání akademiků odbornými médii vzniká obrovská renta. Pouhý koordinační efekt napomáhá budovat tržní sílu, a v akademii (se systémem citací) to platí ještě o chlup více než u normálních časopisů a novin.