economic clickbeetle

Bruslení ve Stromovce

2012-02-05T21:46:00.000+01:00

Aspoň k něčemu je Děda Mráz dobrej

Holčičí brusle: nějak se začít musí

Perpetuum mobile

2012-02-05T21:22:00.001+01:00

Zaujal mne náhodný odkaz slibující "130 tis. Kč měsíčně s naším systémem". Že se v Čechách objevuje spousta letadel, blbostí a podvůdků, je známé, ale tady mne zaujala nesmyslná výše kombinovaná s bezostyšnou jistotou. Takže hurá podívat se do střev perpeta mobile.

Systém není na první pohled až tak blbý. Spočívá v následující strategii:

Vsaď 1 euro na jednu z barev v ruletě.
Pokud vyhraješ, vezmi si výhru a sázej znovu 1 euro.
Pokud prohraješ, vsaď 2 eura (dvojnásobek) na nějakou z barev v ruletě.

Pokud vyhraješ, vezmi si výhru a sázej znovu 1 euro.
Pokud opět prohraješ, vsaď 4 eura (dvojnásobek) na nějakou barvu.
Atd.

Což znamená, že pokud je člověk ochoten čekat na moment, kdy trefí barvu, pak realizuje čistý zisk 1 euro. Při n kolech je totiž hodnota výhry 2^n a prosázený objem jen 2^n - 1.

To ale pochopitelně není (pohádky) konec. Zkusme pro jednoduchost na moment zapomenout na to, že ruleta může dát číslo nula, která má jinou barvu než černou a červenou. Bez tohoto čísla je ruleta férová, tj. každá sázka má očekávanou hodnotu zisku nula. Ať už se vsadí jakákoli strategie, všechny kombinace sázek musí vést k nulovému zisku. Takže kde je slabina sázecího systému?

Systém je založen na tom, že je potřeba mít k dispozici počáteční bank, z něhož se investuje. Pokud by byl nekonečný, pak by systém bylo možné provozovat i v situacích, kdy je počet kol potřebných k výhře velmi velmi vysoký. Bank je ale konečný. Takže s jistou pravděpodobností člověk prosází celý bank a nemá zisk 1 euro, ale naopak ztrátu celého banku. Konkrétně: Bank ve velikosti 2^n - 1 (např. 7, 15, 31, 63, 255) euro pokryje n kol (tj. 3, 4, 5, 6, 7). Pravděpodobnost, že se člověk netrefí v n kolech, je 1/2^n, odpovídající ztráta je 2^n - 1. Doplňková pravděpodobnost, že se člověk trefí do n kol, je (2^n - 1)/2^n, odpovídající zisk je 1. Očekávaný zisk? Nula.

Systém se chlubí tím, že při vysokém počátečním banku zvyšuje pravděpodobnost výhry. To ano. Ale také se zvyšuje výše ztráty, pokud k výhře nedojde. Dává smysl, pokud má člověk v nějaké míře preference k riziku. Pro jedince s averzí k riziku je samozřejmě optimální sázecí strategií nulový bank - očekávaná hodnota je nula a rozptyl mezi zisky a ztrátami je nula. Když si přidáme, že ruleta může vést i k číslu nula, máme zápornou očekávanou hodnotu.

Zbývá si zodpovědět poslední otázku: Cui bono? Nejpravděpodobněji půjde o reklamu, kterou si platí online kasina.

Ztrať se!

2012-02-04T15:36:00.004+01:00

Mínus deset, občas povětrno a slunce za mraky, několik týdnů lenošení za sebou, zkrátka ideální konstelace pro účast v závodě Pražské zimní ligy. Vyrazil jsem letos poprvé a to hned na majstrštyk, totiž závod Ztrať se!. Řekl jsem si: Když člověk zhola nic neběhá, je nejlepší skočit do toho po hlavě.

Zlákán Alešem jsem nastoupil na B kategorii (15km + převýšení). Koncept závodu je fantastický: Nic než vy, mapa z roku 1912 a pár dalších bláznů. Trochu jsem se utěšoval, že prostor závodu trochu znám, takže snad neskončím v jiné vesnici, než kam mířím. Poté, co začal fučet severák, jsem si k běžeckému oblečení ještě přidal svetr (nesmějte se, sestava nahoře byla krátký propocovák, dlouhé merino, plyšová moira, svetr a běžecká bunda; dole jsem po radě zkušeného přidal na moiru normální trenclíky).

Závod B měl jen šest kontrol. Grupa bláznů vyrazila K1. Ale ouha, kontrolka není, kde má být. Začínáme česat, poté se v protisměru objevuje celá řada zkušených nestorů. Grupa se vrací a asi 400m jinde kontrolu objevuje. Já jsem tomu stále nevěřil a tak dohledávkou ztrácím dalších 10 minut. Po půlhodině závodu se potácet 1,5km od startu není nic moc.

Červená označuje místo kontroly, žlutá spojovačku, která přetrvala 100 let

Mrkněte na mapu blíže - jak říká klasik, soudruzi v NDR udělali malou chybičku a vyměnili jeden kopeček za jiný.

Mapa Blýskava z roku 1974

Mapy.cz: není Chrbina jako Chrbina

Pak následoval přeběh kolem Kellnerů, další postup mi přišel že bude nad moje síly a tak jsem to obrátil rovnou na K3 (také jsem si chtěl prohlédnout část Křivoklátska, kde jsem ještě nebyl). Na K3 jsem už měl 70 minut, takže jsem si řekl - chlapče, na tohle fakt nemáš a vyrazil jsem rovnou na K5. Pak už zbývalo jen doplazit několik kilometrů po polích zpět do Libečova.

Celkově: Fajn provětrání na čerstvém (možná až moc) vzduchu a hlavně připomenutí, že po třicetipěti minutách je třicetpět let staré tělo dost cítít.

Sendvič

2012-01-29T22:09:00.001+01:00

Ve spárech abecedy

2012-01-29T21:46:00.001+01:00

Vzpomínáte, jaké to bylo, poprvé se podepsat?

Kutululu

2012-01-26T19:08:00.001+01:00

Hrášku, kuli, kulilíč, kutálej se jako míč (František Hrubín)

Kulturní konzervy

2012-01-26T11:53:00.001+01:00

Občas se nějaký imbecilní novinář zeptá debilní celebrity, co je jejím největším kulturním zážitkem roku. Naštěstí nejsem ani novinář ani celebrita, ale kdyby se někdo zeptal mne, tak můj největší kulturní prožitek bude ten, který se opakuje. Opakováním se stává mým vnitřním hitem. A každý cítí, jaká je role „hitu“: člověk si spojí předchozí emoce s těmi současnými, zpřítomní si minulost a zpřítomnit si tak i sám sebe. Podnět pro původní zážitek přitom nemusí mít až tak fantastickou kvalitu.

K téhle prostinké úvaze mne dovedl poslech jednoho starší CD od Divokého Billa. Divoký Bill opravdu není echt vyladěná muzika. Bráno těmito měřítky má průměrná hudba mít ryze průměrný efekt. Jak je ale možné, že si ji tak užívám? Respektive, jak je možné, že si užívám celé desky na stejné vlně, nejen vybraných skladeb? Ta hudba je klíč a dalekohled do mé minulosti a tím je tak cenná.

Tohle uvažování zní sice konzervativně, ale je vlastní i ryzím nekonformistů a lidem, kteří zážitky teprve nasávají. Každý chce mít nějaký sediment, na který se dá postavit nebo si na něj aspoň dřepnout. I mistr dialektiky Jörgen Jansa, který vládne rétorickým uměním mít čtyři názory za tři minuty.

V tom se nelišíme dospělí od dětí. Alička si teď náramně užívá, když cituje zpaměti Palečka. Užívá si nejen schopnost zapamatování, ale i zážitek z opakování. Přitom si tzv. „čte“ – obrací si odpovídající stránky a dělá, jako že básničku vzorově předčítá. Celkově bych řekl, že do 25 let jsme násosky a pak už jen ryzí kulturní konzervy. V tom mám docela sympatie k ostalgii. A také k tomu, jak se dříve tradovala kultura – bylo jí obsahově mnohem méně, ale znovuprožívala se a zpřítomňovala neustálým opakováním.

Kutná Hora

2012-01-25T05:06:00.000+01:00

Podej prst a chňapneme ti celou ruku. Takže když se lednový sraz OB reprezentace otevřel i pro nečleny, Kamča se v cukuletu přihlásila. Špičkové parametry sliboval zejména dvoukolový sprint v Kutné Hoře v podání orienťáckého velkovezíra Radovana. Ideální příležitost vytáhnout celou naši smečku ven.

A byla to pěkná neděle. Do jezuitských kolejí se opíralo sluníčko, dopoledne jsme strávili v závětří, děti si absenci jiné zábavy vynahradili rýpaním klacíčků do mezírek mezi dlažebními kostkami a v neposlední řadě kuchyně v restauraci v Ruthardce byla výborná (doporučujeme - krásná zimní zahrada a fajn obsluha).

Obě tratě byly zajímavé na volby postupů. Doporučuji město navštívit a alespoň jedno ze dvou kol se proběhnout. Hora Kutná ale bezesporu zaujme i ty, co nemají na nohách tenisky od Denisky. My, až zase na jaře pojedeme z Vysočiny do Prahy, si určitě dáme odbočku s cílem zažít si místní gotickou atmosféru. To město si vyloženě říká o román Miloše Urbana.

Pětka, ne moc turbo

2012-01-08T21:54:00.000+01:00

Chotěbořský běžecký oddíl Turbo Chotěboř uspořádal novoroční turbo-pětku. Když se řekne Turbo, mladší generace si řekne turbodiesel, moje generace si vzpomene na Turbo Pascal, v Chotěboři je to ale záruka preteku s vyladěnou organizací a spoustou tratí pro děti.

Novoroční pětka má sice 4,6 km, zato dvakrát táhlý kopeček a vražednou rovinku ulicí Železnohorská, kde na obzoru zjeví jako fata morgána linie cíle. Ale pozor, v té chvíli nespurtovat! Cíl je ve skutečnosti 500m daleko. Vzpomínám si, že když legendární Pepa Schwarz okruh vymyslel, nečekali jsme, že tak psychicky drtící a brutálně asfaltový okruh kolem benzínky si vyslouží až takovou popularitu. I když úplným vrcholem sebetrýzně je běžet okruh čtyřikrát v podobě tzv. chotěbořské desítky.

Letošní výsledky nejsou oslňující: Kamča se od svého traťového rekordu z roku 2010 16:36 vzdálila o minutu a vteřinu, já se od svého osobního rekordu z roku 2000 16:57 vzdálil o víc než dvě a půl minuty. Jen Alička se o jedno místo zlepšila - nebyla poslední, ale předposlední (aspoň si demonstrativně nestrhávala číslo jako minule). Chyběl jen mistr asfaltu Hubánek, který v roce 2000 zaběhl dokonce za 16:31.

Jinak člověk si tak nějak uvědomil, jak málo toho naběhá na asfaltu a jak mu to vlastně ani moc nechybí. Až se bude novoroční pětka odehrávat v lese, úplně mimo cesty, dá se tam 15 kontrol a nazve se to middle, pak to bude echt zahájení nového roku.

Silvestrovský běh Jardy Štercla

2012-01-03T10:37:00.004+01:00

My mladí, odchováni Českou sodou a Monty Pythonem, si sice komika Jardu Štercla nepamatujeme, ale pamatujeme si hlavní pražský silvestrovský běh, který nese jeho jméno. Probíhá v Riegrových sadech, které nabízejí (rodiče pozor!) parádní dětské hřiště se skvostnými vyhřívanými záchodky, dále (turisté pozor!) pěkný výhled na centrum Prahy a (všichni pozor!) kolekci psích hovínek na cestách a zejména mimo ně.

Běh má až takovou reputaci, že si vysloužil vlastní článek a i krátkou TV reportáž se vstupem Josefa Somra (začíná ve 26:14).

Josef Somr jako divák na svém již 30. ročníku

Nechyběl ani rozhovor s veteránským démonem Milošem Smrčkou. Ženská kategorie ale nabídla nejhezčí finále. Kamča předvedla s Terezou Šedivou (juniorská MČR 2004 na 800m) souboj o prsa a v takových soubojích kojícící maminky zkrátka neprohrávají. Traťový rekord padl o pár vteřin, a to 4:33 na 1350m s nezanedbatelným převýšením.

Kamča se mihla před kamerami v roli čisté statistky

PF 2012

2011-12-30T20:19:00.002+01:00

Vydařený nový rok přeje medvídek Bummi a jeho autorka Alička

Ohlédnutí za K. sezónou

2011-12-18T20:04:00.003+01:00

Letošní posledním až předposledním Kamčiným závodem (možná nakonec i předpředposledním) byl dnešní předvánoční běh triatlonistů okolo přehrady Asuán ve Stodůlkách. Kros mimořádně divácky vděčný, jelikož na 2/3 tratě je vidět z místa startu, navíc hráz nádržky byla namrzlá a my si s Alicí mohli v pauze poctivě zaklouzat. Takže paráda. S poslední adventní nedělí zároveň nastal čas k ohlédnutí za sezónou. Letos byla extrémně krátká, s prvním regulérním běžeckým závodem až na začátku října. Ve srovnání s loňskem a předloňskem kvalitou nedomrlá, na počty plaket a jejich celkové rozměry v cm2 ale plnokrevná. Může za to i pravidlo zmíněné pod obrázkem: méně znamená více a více znamená méně.

Tímto předkládám další přesvědčivé důkazy o nepřímé úměrnosti mezi diplomu a velikostí závodu

Úsměv, prosím

2011-12-15T19:53:00.003+01:00

Tři kulíšci

Navzdory básník zpívá (včetně pokračování)

2011-12-05T09:08:00.001+01:00

Naštěstí obě vlny neštovic se zdají být definitivně za námi, střevní chřipka a další viry také už nekosí celou naši smečku a Kamča tak může pokračovat ve své podzimní epopeji.

Hostivařský kamzík není navzdory svému názvu až tolik alpským závodem. Díky tomu, že profil obsahuje jen dva větší kopce a k tomu spoustu pěkně broušeného asfaltu se Kamča dostala na 5,8km na 21:20.

Běh cyklistů v Prokopském údolí si dokonce vysloužil vlastní článek na běhy.cz. Kamča v něm hraje roli mistra, který v brutálním seběhu vyučuje učedníka - maratonce "Mirečka" Serbessu - jak se správně obout. Kros si zasluhuje podtrženou jedničku s hvězdičkou a mašličkou. Pamatuji si ho ještě před deseti lety, kdy jsem se na něm cítil jak na echt orienťáku. Prudký seběh lesem mimo cestu, bahenní stoupání, člověk si rochnil jak divočák, pokud se tedy v lese neprochází myslivec.

Běh lyžařů Senohraby se těší popularitě nejen mezi omladinou Pragy Praha, ale i celkově. K pěknému krosu vznikl dokonce (vzhledem k významu) mírně naddimezovaný článek na Běhy.cz, ale ono se zkrátka potvrzuje, že když zasvítí sluníčko, závody chutnají jako cukrkandl.
honzaherda rajče.net
Svatojánská "dvacítka" má v podání žen jen 11,2 km a jde o spíše placatý běh svědčící plochodrážníkům, ale zato s kochacími pasážemi. Byli jsme zde ještě s Aličkou v kočárku v roce 2007. Kamča je s časem 42:18 a odstupem minuty za vítěznou Olgou Firsovou v této fázi docela spokojená.
Zbraslavský běh H.S.H. je jeden z nejhezčích kopečků v pražském okolí, kdy se stoupá na keltskou Závist a následuje sešup dolů. Letos proběhl v trošku slabší sestavě, ale za jinak velmi teplého počasí (krátká noticka). Na fotce níže je snížená kvalita obrazu, vyvážená zvýšenou kvalitou obsahu, kdy čtenář má celou naši výpravu v jednom balení.
honzaherda rajče.net

Video z Velké Kunratické

2011-11-25T09:02:00.001+01:00

Kamča se mihla pár vteřin na startu, reportáž na ČT4 se věnuje spíš zasloužilým veteránům a hobíkům

Foto z Velké Kunratické

2011-11-22T13:41:00.001+01:00

Teď už vím, proč Robert Štefko říká Kamče buldok

Tichá Šárka

2011-11-19T20:08:00.001+01:00

Rodina je pryč a volný čas je třeba kromě počítače narvat i do běhu v Šárce, tentokrát směrem k vilám na Krutci a po cestičkách, které vidím v životě poprvé.

I když po čvrt hoďce to už byla jen kochačka

Jako správný veterán mám největší tepy prvních 10 minut. Po týdnu inverze pěkné počasí a celkově dobrý pocit rozkřehlého těla.

Tak jde čas

2011-11-18T15:29:00.001+01:00

Podíval jsem se do historických poznámek a našel Aliččiny výroky z dubna 2010, když byla ve věku, ve kterém je teď Mareček. Tři smrtelně vážně míněné výroky 2,5letého cvrčka stojí za zmínku:

při zvonění telefonu: "Martine, máš telefon."
při rajské omáčce: "Tati, vem si bryndák."
při oblékání: "Tati, ty máš hezkou košili."

Velká Kunratická

2011-11-17T10:13:00.000+01:00

Na svém druhém startu na Velké Kunratické se sice Kamča zhoršila z 2. a 1. místa na dvakrát 3. místo, ale tím se alespoň nominovala na numerologický počin roku. Přitom pochopila, jak úžasné je být ženou: na rozdíl od mužů se vyhlašují v jednotlivé kategorii, v absolutním pořadí a pak ještě v kategorii Ženy-Hrádek.

Celá naše rodina závodí za Stavebniny Libice (foto: Čenda)

A jak zhodnotit letošní VK? Za prvé, na startu byl pěkný mráz i pěkný Mráz. Frmol obrovský, fronta na cukrovou vatu zdarma snesitelná, lidé spokojení a byznys kvete. My orienťáci se jen divíme, že za kapku poběhání po lese a pár slevových kupónků dají lidé 200 Kč, ale za trochu exotiky lidé jdou na světa kraj.

I Mareček se dostal do médií (foto: Martin Symon)

Premiéra na Hulku

2011-11-16T21:53:00.000+01:00

Přišlo po uzávěrce: Na K15 se nechalo vyžlutit hned pět týmů, včetně prvního úseku Přátel Jiřího Jansy. Tím se naše oficiální pořadí vyvíjelo 18.-15.-17. místo z celkově čtyřiceti týmů, které dokončily bez ztráty květinky.

Zřejmě historicky první noční štafeta Cetebe je za námi a ostuda to zřejmě nebyla. Na prvním úseku Hulku 2011 rozbíhala Kamča, která trávila většinu času rovnáním čelovky na hlavě a doběhla pro 21. místo ze 48 štafet. Aleš přebíral a výborným výkonem nás posunul na 19. místo. Pak jsem se ujal taktovky já, doběhl Tvrdý jádro z konkurenční Chrasti a držel se na 18.-19. místě. Ale ouha, na K15 přichází osudová paralelní chyba, kdy se nechávám strhnout davem a jdu na jinou farstu. Objevuji jámu ve svahu, říkám si - aha, nevadí, od plošinky pod moji kontrolou je to už jen kousek. Ale kdepak. Páchám nemalou paralelní chybu (viz mapa dole) a srovnalo mne až to, že mi neseděl směr zdi. Tím jsem se propadl zpátky na 21. místo.


			Část 3. úseku

Celkově to bylo ve Stromovce pro mne jako svátečního běžce téměř ideální: minimální kopce, maximální viditelnost, pomálu stromů, kvalitně svítící lampy, uhlazené cesty a dokonce jsem netrefil ani jedno psí hovínko. Mapa z pera nejlepšího parkového mapaře v této galaxii a jeho neoddělitelné pomocnice Elišky Tupé (viz mapa vlevo nahoře).

Památka na Hulk team jest zároveň vzpomínkou na Korunu československou

Kamčin profil na běhy.cz/běhej.com

2011-11-14T19:37:00.001+01:00

Zkrátka do třetice všeho dobrého, viz zdroj

Buridanova oslice

2011-11-12T06:13:00.004+01:00

Tak co si mám vybrat?

Ještě že mám po ruce (resp. na hlavě) konzultanta z McKinsey

A jde se na Hulk!

2011-11-12T06:04:00.004+01:00

Na kultovním Hulku poprvé v historii startují i vitamíny Cetebe a to pod značkou VIP - Vysočina in Prague. Konkurují nám dva týmy z Vysočiny, Přátelé Jiřího Jansy a Tvrdý jádro. Náš pánský tým samozřejmě nemůže rozbíhat nikdo jiný než Kamča. Vivat Hulk!

Maskot týmu

Joseph Stiglitz v Praze

2011-11-07T18:43:00.001+01:00

Několik poznámek ze Stiglitzovy veřejné přednášky v Praze:

Velice silný řečník, ale s problémem time-managementu. Na začátku čas, energie a rétorické figury, v jeho případě spíše rétorické zbraně hromadného ničení, plýtvány na základní shrnující věci.
Pěkný bod byl k hospodářské krizi, kdy zdůraznil šok v zemědělské výrobě, po kterém následovala mobilita do měst, ale nedostatečná, načež v zemědělství došlo také k útlumu poptávky, která se přenesla i do nezaměstnanosti ve městech.
Role decentralizace, kdy vlády jednotlivých států a municipalit jednají opačně než federální vláda. Což sloužilo jako jeden z příkladů klíčové role politických omezení pro hospodářskou politiku.
Heterogenita a s ní související nerovnost je klíčový faktor, který vstupuje skrze politické trhy a ovlivňuje nestabilitu. Pod to bych se podepsal. Samozřejmě lze heterogenitu získat i rozšířením reprezentativního agenta, ale lze ji zavést i jinými interakcemi, např. politickými. To je koneckonců krásně vidět v nové politické ekonomii, kde heterogenita pouze v nejjednodušších modelech slouží jako šum, který se ustálí kolem mediánu či průměru.
Některé body si zaslouží pořádnou diskusi – např. že nízké úroky pouze nutí firmy instalovat kapitálově náročné technologie a že nepomáhají obnovit zaměstnanost. Anebo že racionální očekávání mohou zvyšovat fiskální multiplikátor. Zkrátka občas se evokovala řada efektů z modelů s částečnou rovnováhou, které jakoby vedly k úvaze o efektech všeobecné rovnováhy, ale nebyly dotaženy.
Osobně se mi líbil „stress of life-cycle behavior“; pro mne velice relevantní jev, když vidím ekonomické i voličské chování penzistů.
Na závěr Stiglitz spustil politickou kanonádu, ale tu člověk musel hodně diskontovat. To napadání centrálních bank bych také nechal spíše v šuplíku. Celkově silné v prezentaci byly zejména věci vycházející z posledních strukturovaných textů (je na tom vidět moře práce lidí kolem něj), spíš než opakování klišé. Ale samozřejmě nejsem naivní, abych nepochopil, že první se občas bez druhého neprodá.
V místnosti bylo nedýchatelno už po půl hodině, protažení Q&A o ne úplně strukturované otázky v mrtvolném prostředí a pak ta propaganda mi pokazily celkově jinak poměrně příznivý dojem.

Zakončení sezóny II. aneb Kamča ještě nekončí

2011-11-05T22:35:00.007+01:00

Moje drahá polovička samozřejmě pokračuje v krosovém běsnění v Praze a přilehlém okolí, přesně v duchu let 2009 a 2010:

Podzimní kros Prokopským údolím: Letos 26:52, loni 26:20. Opravdu pěkná trať a kdyby se ubral asfalt, bylo by to úplně dokonalé.
Běh o pohár rektora ČZU: Letos 12:33, loni 11:55. Kamčin oblíbený kros, kterým mám v oblibě i já, protože o děti se vždycky někdo postará a tak nemusím do Suchdola jezdit. :-)
Malá Křivoklátská: Letos 24:38, loni 24:14, předloni 24:02. Pod Křivoklátem je pokaždé mlha a vlezlo, ale díky výbornému zázení a pěkné trati tam jezdíme už pravidelně. Druhou silnou motivací pro účast a kvalitní výkon je ekologický prací prášek pro vítězku.
Sild kros: Letos 18:57, loni 17:54. Únava se trochu projevila a Kamču zdolala atletka Monika Preibischová. A komentář z trati: "Nechápu, že jsem to loni mohla zaběhnout o minutu lépe." Sildi dokonce vytvořili nový web částečně nahrazující zmizelou doménu sildteam.org, která důstojně oslavovala kult Sixtena Silda.

Alička si samozřejmě nemohla nechat ujít vyhlášení

Stavba tratí

2011-11-05T22:13:00.003+01:00

Není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. A tak to dopadá u stavby tratí, zejména když není po ruce ideální terén. Letos jsem si vyzkoušel postavit jarní middle a byla to trošku kvadratura kruhu: Třetina původně uvažovaného prostoru nepovolená, původní mapa v detailech nevhodná, přemapované části jen v segmentech, nové komunikace zjištěné až ex post, skalky zakázané, k tomu velice málo použitelných koridorů. Něco z toho vzniklo, vyložená nespokojenost asi nebyla, i když občas se nějaký Bulhar nedovtípí, pod jakými omezeními to celé vzniká.

Co mne ale potěšilo, je fakt, že jsem se údajně nejlépe trefil do směrných časů ze všech stavitelů z celého roku na Lize Vysočiny. Samozřejmě to nic neznamená, spíš mne to jen evokuje délku tratí H21C, kde bych byl možná za nějaké mírné zkrácení klasiky. Když dvě třetiny lidí (nepočítaje ty, co nedokončili) jde nad 100, jako to bylo u jarního CHT-Luže, tak už je to podle mne o dlouhý fous přetažené.

Ale jinak klobouk dolů a díky všem stavitelům a i ostatním pořadatelům.

Zakončení sezóny

2011-11-05T21:44:00.003+01:00

Letos byla moje celá lampionová sezóna ve znamení upachtěnosti. Prakticky všechny ty povinné klasiky na áčkách a béčkách (Hradec Králové, Nová Paka, Liberec) a i některé klasiky na Lize Vysočiny (např. jarní CHT, kde vítěz šel za 89') byly na mne jako na netrénovaného člověka o 200% nad mými možnostmi. I stavba a terén byla občas vrcholná pakárna, jako třeba dvojkombinace Jičín-Nová Paka (holt nomen-omen). V zásadě světlými momenty byla jen Česká Kanada, kde jsem se nějakým zázrakem zmohl k pár svižným akcím. A letos mi vysloveně zalahodila trojice závodů na malebné Vysočině: jarní SJI pod Špičákem, jarní ABM na Poldovce a podzimní OSN na Cikánce. Všechny tři ve skvostných lesích, kde je radost poběhat na prakticky jakékoli trati.

Není pak divu, že i konec sezóny byl návratem do šedivosti celého roku. Havlíčkův Brod připravil jako poslední závod Ligy letecký přelet na 11.3km, kdy šlo dokonce o zkrácení o 15 minut oproti původním plánům. Nějak jsem dokončil, ale zážitky bůhvínijaké. Naplno se projevilo, kdo má jednoplošník a kdo dvouplošník. Další den jsme na kultovní Dušičkáč raději nejeli, tříhodinová šichta by byla asi příliš pro rozklížené klouby a šlachy. Bylo to škoda, neb trať byla letos obzvláště vypečená, ale snad to vyjde příště.

Takže teď odpočívat a hurá do dalšího roku. Tentokrát už konečně tam, kam patřím, tj. do H35. Jinými slovy, vítej Martine mezi rakváči.

Seznamte se, prosím

2011-10-24T20:30:00.003+02:00

Poctil a potěšil nás návštěvou André-Ondrášek Budín-Sudre, zde ležící, létající housenku pozorující

A hned se stal platným členem rychlé roty

Běh bez hodinek

2011-10-23T18:18:00.004+02:00

Bude tomu skorem deset let, co jsem se postavil na startovní čáru nějakého krosu. Jde o logický výsledek mé filozofie, která říká, že na regulérní běžecký závod je třeba regulérně natrénovat. Moje jediná šance proto spočívá v méně regulérních a neambiciozních akcích, typu závodů Bonbonu. A tak jsem vyrazil na Běh bez hodinek.

Koncept je jednoduchý, cituji: "Každý borec si určí čas za který je schopen trať závodu uběhnout. Do tohoto času se musí co nejlépe trefit. Jsou zakázány hodinky pod hrozbou diskvalifikace. Start je společný." Řekl jsem si: 8km, to bude něco nad 4' na km, pro jistotu přidáme. Je mi 34, takže tipuji 34:34.

Po prohlídce profilu trati jsem se ale dozvěděl, že závod má 8260m a cca 180m převýšení. Aha. No nic, předsevzetí se v žádném případě nemění, zvláště když jsem přišel na prezentaci a přede mnou leželo startovní číslo 34.

Běh byl postavený moc pěkně, samozřejmě jsem vydržel běžet s čelem jen 2km, ale na druhou stranu jsem si užíval místa, kde jsem kdysi běhával v noci se světlem. Některé pocity z míst v Divoké Šárce, kde člověk v tréninku běhával o stupeň rychleji, byly trochu veteránského ražení. Nakonec jsem to dal na 5. místě za 39:52, a dle regulí závodu jsem byl s odhadem o 5:18 špatným na cekově 43. místě z 55. Fotky by měly být brzy.

Takže příště si dávám 35:35 a doufám, že se zlepším přesně na 35. místo. Nebylo by to ostatně zajímavé pravidlo pro celý závod? Tj. pořadí by bylo funkcí přesnosti svého odhadu relativně k přesnosti ostatních? Pro studenty ekonomie: Existuje vždy řešení? Je vždy jednoznačné?

A ještě momentka z Hostivaře

2011-10-19T10:34:00.002+02:00

Včerejší necelé 3km za 10:15, časem blízko předloňskému 10:02.

Čtvero víkendové proběhnutí

2011-10-18T18:54:00.007+02:00

Běh Šeptouchovem (so dopoledne): Pro ženy 2km v městském lesíku na skalnatém ostrohu v Ledči nad Sázavou. Povedené místo, listnatý háj, v kterém byla radost chytat sluneční paprsky. Shodou náhod šlo o akci širší rodiny, protože se zúčastnili naši příbuzní z Josefodola u Světlé n. Sázavou. Výsledky a fotogalerie.

Tykvový závod (so odpoledne): Vrstevnicová trať se moc povedla, protože jsem porazil i svoji drahou polovičku. Díky Evě za pěkné tykve! Fotky budou brzy.

Liga v Křižánkách (ne dopoledne). S respektem jsem vyrazil na 11,7km a nakonec přežil bez úhony. S výkony jsme oba docela spokojeni.

Lesní běh v Herálci (ne odpoledne). Velice pěkný echt lesní kros pod Devíti skalami. Zde by měly být časem výsledky. Fotky jsou už na světě.

(Sou)boj s juniory

Balvan a Džbán

2011-10-07T19:45:00.003+02:00

Letošní podzim se Kamča rozhodla zkopírovat si běžecký kalendář z přechozího roku. Počasí je podobné, forma sice o trochu horší, ale chuť závodit o to větší. V neděli nám kalendář přikázal zavítat po roce opět na Balvanův běh, a i když Kamči čas byl o 2 minuty horší a pozice "jen" druhá, zážitek to byl pěkný. A musím říct, že vyhlídka z červené na Chrustenice a Nenačovice byla obzvláště povedená.

Momentka z Balvanu

V úterý jsme ještě zvládli Běh kolem Džbánu, který pro ženskou kategorii vlastně není tak úplně kolem Džbánu. Kamča se dostala poprvé v životě do kategorie veteránek (30+ let) a v kategorii měla soupeřky v průměru o 15 let starší. Nicméně vyhrála i v absolutním pořadí a zajistila si tak pokračování předplatného časopisu RUN. V té souvislosti mne zaujala anketa na stránkách časopisu: Kde nejraději běháte? Aktuální výsledky: V přírodě 44%, na silnici 29%, v posilovně 28%. Svět se vážně mění, když třetina lidí miluje běhání v posilovně.

Let's go outside the EU together

2011-10-07T19:32:00.003+02:00

Pobavil mne inzerát EGAPu na podporu exportérů v The Prague Post. Titulek "Pojďme společně pryč z Evropské unie" si člověk v dnešní době opravdu nespojí s exportéry. Připomíná mi to kampaň Electroluxu z 60. let, kde na britské ostrovy přeložili heslo "Nic nevysává jako Electrolux" jako "Nothing sucks like Electrolux". Rozdíl je jen v tom, že u Electroluxu byl dvojsmysl údajně součástí kampaně.

Kočka

2011-10-07T19:19:00.004+02:00

Alička nás potěšila povedeným obrázkem krásné kočky

A teď kočka s námi bydlí v obýváku

Babí léto

2011-10-01T20:11:00.004+02:00

Po výběhu na Petřínskou rozhlednu byl tento víkend další výjimečná šance pro Kamču, jak se zbavit na moment capartů a ještě si přitom vyplatit nějaké endorfiny. Konkrétně zavítala Kamča s Majdou na Nučickou stezku, kde je konkurence jak na Běchovicích. Laťka daná loňskými výsledky sice visela proklatě vysoko, nicméně i tak se podařilo aspoň 2. místo na kratší trati (1,9km) a 4. místo na delší trati (6,4km), i když s časem o 1:40 horším. Já zůstal věrný dedáči a abych si alespoň trochu provětral zkřehlé kancelářské tělo, vyrazil jsem do Suchdola na odpoledních 4.6km s 235m převýšením. Co bolí, to přebolí, víkend mi to osolí.

Na K5 rozklus, poté naplno

Tři mušketýři

2011-09-30T20:43:00.004+02:00

Ve skutečnosti jsou samozřejmě čtyři.

Pod Ještědem

2011-09-28T08:58:00.005+02:00

Vrcholem sezóny byla série Světového poháru v Liberci. Areál ve Vesci, největší tunelářské dílo mimo Prahu, se konečně dočkalo pořádného využití. Pořadatelé udělali maximum a jak Světový pohár, tak i veřejné závody, byly na prvotřídní úrovni. Navíc výhled na Ještěd nám evokoval Kamčin traťový rekord na výběh na Ještěd z minulého roku, což nebyly špatné vzpomínky.

Pro zahřátí se v sobotu začínalo s middle. Díky rankingu se mi podařilo kvalifikovat se do úplně nejnižší kategorie H21C2. I pro tak všivou kategorii byl ale připraven skvostný orienťák. Skalky, bažinky, rozptýlené porosty a minimum využití cest v prostoru, který je jinak přesně na okraji civilizace. Na úvod závodu došlo i na malý vtip: ideální postup na K1 vedl podél televizních kabelů k divácké kontrole. Jinak mi vše ubíhalo jak má, jen o dvě rychlosti pomaleji, než by mělo. Pak se ale generalizace porostů a kamenů dle IOF stala pro mne výzvou, která mne nachytala na K8, kde porosty samozřejmě byly pestřejší a ve svahu byly další skalky. Chybička za 4' byla najednou na světě.

Middle H21C2, škoda dohledávky na K8

Na long jsme zvolili pozdější odjezd z Milovic, aby nastuzené dětičky nelítaly zbytečně v povětří. Říkali jsme si - stejně ten hromadný start longu uvidíme na ČT. Když ale v deset zapínáme TV, probíhá jen záznam z middlu žen z předchozího dne. Až později se dozvídáme, že přes noc několik údajně sociálně nepřizpůsobivých vykradlo z lesa ležící televizní kabely. Když balíme a chystáme se na přejezd, tak ČT4 začne vysílat hromadný start mužů - evidentně ale se zpožděním, takže nečekáme a jedeme. Když ale přijíždíme, muži jsou v cíli a dobíhají ženy na cca 10. místě. Takže se nám podařilo trefit úplně přesně do časového okna, kdy jsme neviděli skoro nic.

H21B, 1. část

Long byl ještě o stupínek drsnější než middle - opět se téměř nedalo obíhat. Na to, jak malý počet kontrol byl a jak byla ohlášena "zkrácená klasika", to nakonec byla poctivá akce, pro mne na 98' a pro Kamču na 86'. Oba jsme chybovali v závěru, Kamča spadla z 9.-11. místa v D21A, kde byla elita bez reprezentantek. Ono ani s těmi nudlemi od nosu a bacily od dětí se neběželo úplně svižně. Jinak to ale byl víkend jak víno a kdybychom byli fit, nebylo by k dokonalosti daleko.

H21B, 2. část

Lampionový víkend

2011-09-15T14:09:00.005+02:00

Ne, prodloužené oslavy VŘSR se zatím nekonají, tentokrát šlo o červenobílé lampiony. V sobotu jsme vyrazili do Třebíče na Ligu. Liga je holt liga, navíc svítilo sluníčko, přijeli i Helenek a Hubánek (to je co říct, myšlenkami a bločkem jsou ještě na Madeiře! ;-), nabízela se dětská školka s prvotřídním servisem a dětské hřiště jak z obrázku - což jsou nyní hlavní víkendová kritéria.

Go, mamina, go! (Zdroj: OOB Třebíč)

Kamča oplatila Katce Matrasové úterní kopečky v Tiché Šárce. V mužích vládl nezdolatelný Mára, který našeho Marečka zcela vyhodil z konceptu pozdravem "Čau Máro, jak se máš, já jsem taky Mára." Za ním vévodil Karlos, jemuž permanentní outdoor soustředění jde k duhu těla i mysli.

V neděli jsme se cestou do Prahy stavili a vyspělý jih Čech, kam se z Prahy/Pragy jezdí velice rádo. Jižní počasí, občas kapří místa, ale jinak pěkný výlet pod Kleť. Výsledkem boje o Štít 2011 bylo půl kila nivy, pár kontrolek a něco ostružin, děti si trošku popálily nožky o kopřivy a nechaly se popíchat od vos.

Střihoruký Edward

2011-09-07T20:35:00.002+02:00

Nejlepší dětská hra: "Nebetonuješ? Neexistuješ"

2011-08-26T19:49:00.004+02:00

Děti úspěšně plní Vánoční stachanovské závazky

Malá lekce z pracovního trhu

2011-08-25T12:24:00.005+02:00

Zúčastnil jsem se konkurzu na novou tajemnici naší fakulty, což je post blízký jakémusi "prvnímu náměstkovi" ministra financí. Kandidáty bych dělil do dvou skupin: buď by pro ně pozice znamenala karierní postup, anebo karierní ústup. Mám dvě pozorování:

Karierní ústup drtivě převažuje nad karierním postupem.
V ústupu se objevují (a vzájemně kombinují) zcela rozdílné faktory. Kandidáti se nacházejí na trhu jako oběti:

politických zásahů
nedostatku klientelistických vazeb
slabších mocenských vazeb ve velkých organizacích
nepředvídaných akcí zahraničních vlastníků
krize
dramaticky padajícího mediálního trhu
symptomu matky po mateřské dovolené
ale i stresu a zoufalství ze samoty a nedostatku uplatnění.

Bod 1) je ekonomicky nejzajímavější. Napadá mne několik vysvětlení:

Ve velmi nejistém období málokdo vstupuje na trh s motivací ke zlepšení.
Při strukturálních změnách je "fit" mezi místy a kandidáty obecně menší, což zvyšuje četnost karierního ústupu.
Fakultou nabízená pozice je relativně specifická a možná je obtížné ji přesněji popsat, tj. není mnoho jiných pozic, z nichž lze plynule nastoupit a rozvíjet kariéru a dále nebyli informací zasažení lidé ze soukromého sektoru, kteří by mohli mít relevantní historii.
Pozice nabízí tradeoff "stabilitu" vs. "ohodnocení", tj. pro kandidáta, který vypadá jako ustupující (nižší ohodnocení), může jít o zlepšení. Klasifikace ústupu je zkrátka nedokonalá díky tomu, že tradeoff je individuálně specifický.

Perlička na závěr: Suverénně nejhorší kandidát byl lobista pro jeden státní podnik, klasický parazit a mimochodem také konkurzní správce. Když člověk vidí podobné typy, tak mu pojem konkurzní mafie přijde téměř jako lehký eufemismus.

Mára: Jdu do práce!

2011-08-17T21:47:00.003+02:00

Něco strašně zajímavého musí být v té práci, když tam táta furt nadšeně chodí

Koupání

2011-08-17T21:32:00.004+02:00

Lazebník sevilský

WOC 2011 Long: The Best of Live Blog Comments

2011-08-17T21:00:00.003+02:00

Runners not quite on time

First starter Helen Palmer has been out for 90 minutes, still maybe 20 minutes to finish.
Nice how Forsberg expects Hajek at 12th control (split) soon... He is on the way to 8... :-)
Nordberg and Ikonen will run 93... And Thierry 85 ;-)) (In fact Thierry 107 and Pasi 111, where the expected winner's time was 94.)

Mistakes, mistakes, mistakes

Klingenberg 30 minutes to the first control!
I've never seen so many concurrent mistakes with 10 minute tails not enough!
This race destroys years of mental training.
Clasesson lost.
Emma Claesson, can still repair it??
Claesson is out. This is a 15 min miss. (In fact a 14'-loss, but Emma ends the race in 18th place.)
What is Minna Kaupi doing? She is running in directon Finland now!!!
Pasi just passed Minna.
Did Mina pick the best route? (From start right to finish... ;-)
Kauppi does a Claesson/Chatang.
After this race mental coaches have to take overtime.

Organization

How can women have split time at control #10? It is in the middle of the forked part :-/
I hope there is enough water at the first split. :-) (Watching how each runner used up a few cups.)
So they've separated runners from the same country by one start position... which I presume means they have the same butterfly order.

Is there a compass problem?

Jansson: LOOK AT THE COMPASS!!! :o
Is there a problem with the magnetic field?? Everyone that has gone straight on to the first checkpoint has gone too far left, or am I wrong? I doubt that both Claesson and Jansson does a almost 90 degrees direction fault on a woc race. And now look at Luscher doing the same thing!!
They run downhill. Guess they not look at compass (or sun?).
Finally, the last starter Adamski has done the straight route to no. 1 perfectly!

About Thiery

The king is in the forest.
Go Tero go! No we will see something what hasn't happened before in the orienteerings history.
Thierry has now clear terrain without other orienteers in front of him, which is good for his performance.

Swiss go like clock

What about Swiss cheese?
Hubmann is going like the clock! Hopp Suisse!

Trains with locomotives...

Nordberg, Ikonen and Lauenstein - now there's a train you want to be in!
Russian-Swedish train from first online. Novikov soon together with Mamleejev, Tchevtkov, Boström and Andersson.

... but French have TGV!

And now mistake from Gonon, is he waiting for Thierry?
Gonon just ran in the shape of a heart... a message to a special someone?
Looks like Gonon went after the #7 when he actually was leaving #5, big mistake ?
Gonon is flying Thierry to win just now... ;)
Gonon is being domestique for Tero.
Thierry still behind Gonon.... strange tactic from a champion.
Don't look like 6 minutes behind Thierry will give meal, sorry Gonon. (In fact Gonon scored 3rd!)

Fashion police

Nordberg carrying a bottle? That's a classy bum-bag Nordberg has got on.
Chris Forne new current leader. In shorts as usual.

WOC 2011 Long: K1 v ženách

2011-08-17T20:52:00.004+02:00

Skvostná paralelní chyba Minny Kauppi

Dvacet minut sem, dvacet minut tam... (Emma Klinkenberg 29:08 na K1, ztráta 20:14; nesvěsila ale prapor a doběhla!)

Na jedničku cesta dlouhá...

Děti na Děd

2011-08-10T20:23:00.002+02:00

Rozhledna Děd u Berouna sice neskýtá bůhvíjaké výhledy, je to ale krásné dílo z roku 1893, na kterém se pokaždé pokochá zrak a které je navíc volně přístupné.

Hlavní je, že je na kopci, tudíž dostatečně testuje výkonnost naší cyklisticko-odrážecí stáje.

Pravidlo vrcholové tatranky je třeba vštípit již od mládí.

Retro: H21B, rok 1998

2011-08-10T19:49:00.004+02:00

Time flies. O 13 let starší, o 13min pomalejší, doběhnu jen na K13, ale baví mne to o 113% víc

Забы́тый контро́ль

2011-07-26T08:46:00.007+02:00

Zabytá (či-li zabitá, odbytá) tréninková kontrola na Kunějovském vrchu: reminiscence na EYOC'11

Všechna moje děvčata

2011-07-24T17:27:00.005+02:00

Babičky

2011-07-24T17:23:00.004+02:00

Od této babičky si poslechne pár chotěbořských pověstí...

... a tady máme babičku z Jindřichova Hradce, co ukáže bílou paní.

Sudička

2011-07-24T17:17:00.004+02:00

Budeš krásná, šikovná a hodná (aspoň jako já)...

... a vystřídáš v mém kočárku pelichatého kocoura.

M&M: Mára a Majolenka

2011-07-24T12:06:00.001+02:00

Magdalenka *23.7.2011 14:05, 3720g, 53cm

2011-07-23T19:08:00.005+02:00

Česká Kanada 2011

2011-07-06T18:11:00.004+02:00

Před třemi lety čtyři etapy (Kunějov a Zvůle), letos pět etap (Kunějov, Stoječín, Zvůle). Každá etapa zajímavá a specifická, vrcholem mým a asi i celých pětidenních byla E2-middle na Kunějovském vrchu za plného deště v bažinách a kamínkách. I pro nás nepříliš známé okolí Stoječína (Český Rudolec) bylo velice pěkné, závěrečné hustníčky na Zvůli taktéž potěšily labužníka a milovníka sebetrýznění. Zvolil jsem zbabělou kategorii, která nicméně odpovídá současné trénovanosti. Kamča se věnovala dětem, borůvkám a čekání na Godota. E1 a E2 byly velice slušné výkony, srovnatelné s nejlepšími v H21A, pak ale nastala stagnace. Chtělo by to zlepšit fyzičku, poslední dvě etapy byly spíš triumf vůle než cokoli jiného.

Tajemství úspěchu je ve vhodně zvolené kategorii

Všeobecná radost z iontových nápojů

Letím jako blázen...

2011-06-24T09:38:00.003+02:00

... na oběžný dráze, je to extáze, poslední fáze

Kapka endorfinu

2011-06-13T07:36:00.002+02:00

V Městském lese u Jindřichova Hradce jsem si konečně vytvořil pořádný okruh po lesních cestičkách, který by stál za provětrání podrážek. Dal jsem ho třikrát, jen v druhém okruhu jsem trochu polevil, když jsem skončil na pasece ve snaze najít zajímavější cestičku. Na grafu je znát, jak tepy šly dolů, ale garantuji, že endorfin šel zase nahoru.

Orienťák po pražsku

2011-06-13T07:15:00.003+02:00

Po neuvěřitelné jičínské "zelenině" z předchozího víkendu (když ochranáři nepovolili závod v avizovaných skalách, tak ho zruším, ne že ho uspořádám v Indočíně) mám dvě ukázky z pražských tréninkových závodů.

Ládví

Šárka, kopec známý jako Fredova pomsta

Spiderman

2011-06-13T07:13:00.003+02:00

Spiderman se přisaje i na sklo

Echt vlastňák

2011-06-01T07:04:00.002+02:00

Chybičky se vloudí, ale sedm minut jako na poslední lize? Vše začalo poté, co jsem si na postupu K8-K9 všiml průchodu v dvoumetrovém plotě (viz A). Hned jsem si s nadšením si říkal, jak jsem na ostatní pěkně vyzrál. Následoval kousek plonkovým lesem. Přebíhám cestu, nevím přesně kde, ale čekám na melioračky, vždyť takových kontrol jsem už našel stovky. Melioračky ale nějak nepřichází. Opticky jsem ale správně, vydávám se trochu nahoru; tam ale zhola nic, jen pár výrazných stromů. Říkám si, člověče, co to je a jdu dál. Dorazím na cestu (viz B) a hned si říkám: Ha, vždyť jsem o cestu dříve (viz C)! Samozřejmě jde o úplný nesmysl, ale nebrání mi v tom, abych po cestě šel dále, odbočil z ní a snažil se dohledat kontrolu. Když jsem ale viděl ten podlouhlý hustník na severu, došlo mi, že něco je shnilého ve státě dánském. Vracím se zpět a padají úvahy o slabomyslnosti. Říkám si, tak a teď už ji mám. Jenže dobíhám na melioračku, kterou na mapě nevidím (je na okraji kolečka) a nechápu, co to zase je. Chvilku kolem ní chodím, pak si obrátím mapu vzhůru nahoru a říkám - ale vždyť já jsem pod kontrolou! (viz D). Další nesmysl. Vydávám se do kopce místo z kopce, tam česám les, kde nic není. Až pak si všimnu, že jsem jinde, nacházím šikmou melioračku a posléze i bermudskou kontrolu.

Trest za pyšný průběh plotem

Šestý stupeň tuhosti (z deseti možných)

2011-05-31T21:50:00.001+02:00

Usnutí s rohlíkem v puse

Text nominace na Cenu města Chotěboře

2011-05-10T21:46:00.005+02:00

"Kamila Gregorová je členkou oddílu orientačního běhu SK Chotěboř, a to již od roku 2001. V roce 2010 provozovala na vrcholové úrovni tři běžecké disciplíny: orientační běh, atletiku a silniční běhy a běhy do vrchu.V orientačním běhu, který je její hlavní disciplínou, je Kamila od roku 2010 členkou širšího reprezentačního výběru. Českou republiku reprezentovala minulý rok ale v běhu do vrchu ve slovinském Kamniku, kde na mistrovství světa v hlavní kategorii žen obsadila 44. místo.

Její hlavní úspěchy na domácí scéně tvoří trojice medaile z mistrovství MČR: konkrétně titul mistryně ČR v orientačním běhu – sprint, titul vicemistryně ČR v krosu a třetí místo v MČR v běhu do vrchu. U prvních dvou akcí ji navíc mediálně zviditelnil její aktivní a zdravě sebevědomý přístup v závodění, který mohli diváci sledovat v přímém přenosu na kanálu ČT4 Sport.

Pravidelné úspěchy na domácí scéně ji v orientačním běhu zajistily 2. místo v dlouhodobé soutěži Gigasport Český pohár 2010 a 3. místo v průběžném žebříčku žen (tzv. Ranking), které drží od června 2010 až do současnosti. V atletice se dále zúčastnila halového MČR v atletice (10:02, 6. místo) a závodu extraligy (5km – 17:05).

Kromě toho absolvovala bezpočet běžeckých závodů na různých úrovních, které bere jako kvalitní trénink v čase, výrazně omezeném péčí o dva potomky. Celkem zaznamenala za kalendářní rok 29 vítězství v 37 běžeckých závodech (z toho 13 traťových rekordů) a v orientačním běhu 10 vítězství a 19 umístění na stupních vítězů z 34 závodů. V roce 2011 přerušila kariéru v očekávání další ratolesti a k výkonnostnímu závodění se plánuje vrátit během podzimu."

Výpravčí

2011-04-25T19:36:00.005+02:00

Velikonoce na pražský způsob

2011-04-25T10:49:00.008+02:00

Normální smrtelník si pod termínem "Pražské velikonoce" představí lufťáky co právě vyrazili ven, spoustu kůží potažených sebevrahů na jednostopých vozidlech, ale ono přitom jde o terminus technikus z orientačního běhu. S tím, jak se mění termín Velikonoc, nemají ani Pražské velikonoce jednu stálou tvář (jako například Botas, při kterém vždy prší, nebo závody v Chotěboři, kdy je vždycky hezky); jsou to zkrátka aprílové vícedenní. Letos Velikonoce vyšly na pozdní termín a díky vrchovatým porcím slunce připomínaly spíše letní slunovrat.

Před E1 závodu bylo v plánu ještě omrknout pár kontrol do Umrlčí rokle. Morálka tréninku mi ale začala erodovat v prudkých kopcích a rozpadla se úplně v momentu, kdy jsem uviděl cca stohlavé stádo muflonů, jak se ometá v mém tréninkovém prostoru. Jelikož ze mne měli podobný respekt jako já z nich, spatřil jsem metoucí stádo co víří prach k nebi a likviduje prudké svahy pískovcových skal. Netušený zážitek z divočiny jen pár kilometrů od Mělníka.

Kokořínští mufloni na YouTube

Příjemné bylo, že všechny etapy probíhaly v námi dosud nepolíbených prostorech. Konkrétně pro E2+E3 byla použita mapa západně od Zahrádek u České lípy, kterou uprostřed prostoru dělí silnice na Z a V část, každá od jiného mapaře a použitá pro jinou etapu. Zajímavé byly rozdíly v reliéfu, porostu a podložce mezi oběma polovinami a i ve způsobu, jakým se mapaři chopili kresby skalek. Konkrétně na Z části byly menší skalky pouhé čárky, vetchému oku občas nečitelné. Celková drobnost a hustota vrstevnic vytvářely pocit, že jde o měřítko 1:15000 místo 1:10000, ale realita byla krutá, ty kopce byly opravdu nemilosrdně prudké.

Novinkou byla oficiální účast Aličky (a Marečka jako doprovodu) v kategori HDR. V E1 jsme se namlsali tím, že jsme dostali jen 50' od vítěze a vyrazili jsme proto i na E2. Cesta 2km na start, sada terénních vložek, náročné zkracovačky skalními údolími a v neposlední řadě zájem o kytičky, klacky a berušky tentokrát znamenal výsledný rekordní čas 117'. Kamča si náležitě užívala klidu a volného času na své trati elity a ve sporadicky obsazené kategorii navzdory desítkám minut za čelem závodu dobyla celkové třetí místo.

K obhajobě loňského 3. místa v elitě Kamče tentokrát stačila poloviční rychlost

Na shromaždišti padaly dobře míněné návrhy přeřadit Kamču do závodu dvojic

Ptačí dvojička na našem balkónku

2011-04-25T09:18:00.000+02:00

Bagrovat či nebagrovat? To opravdu není, oč tu běží

2011-04-15T08:20:00.003+02:00

V dnešní době, kdy člověk neví, kdo, s kým, proč, jak a za kolik, je potřeba vrátit se ke kořenům. A jak dávno víme, hlavní životní jistotou každého chlapce je pořádný bagr. V tom duchu se konala oslava Marečkových dvou čárek na životní trase.

Ten bagr je prostě k sežrání...

Ošetřovatelky se zatím věnují malému Toníčkovi

Univerzita Karlova: studium, které má říz

2011-04-01T14:23:00.003+02:00

Jak jinak přivítat slunečný měsíc duben než krásnou zprávou o novém logu Univerzity Karlovy?

Masovostí k mistrovství

2011-03-19T09:15:00.004+01:00

Při vyklízení garáže se mezi různými cennostmi našel 48 let (!) starý důkaz o rodinné anamnéze k orientačnímu běhu

Hory krušné

2011-02-27T21:56:00.004+01:00

K některým místům má člověk hluboký vztah. Třebas Dubí. Kdykoli se řekne Dubí, vybaví se mi dlouhé probděné noci, barevná světla a malá dušička z německé policie... Ne, opravdu nehádejte nic jiného než celonoční autocesty za královským orienťákem do Dánska či Švédska.

Přes Dubí a další perly severu jsme tento víkend cestovali s rodinou. Cílová destinace ležela těsně před krušnohorskou Moldavou a motivem víkendu bylo obrousit z lyží poslední zbytek vosku z loňské zimy (letos jsme nikde nebyli). A tento víkend byla jedna z posledních příležitostí. Minidovolená proběhla ve stylu - hlídat děti - jít lyžovat - jít běhat - hlídat děti - atd., kdy Kamča spíš lyžovala a já se raději věnoval run4fun.

Svižné tempíčko 45' po zledovatělých cestách, romantický střet s dvěma jeleny a echt výhled z Pramenáče

Když jsme při cestách na sever projížděli Cínovcem, vždycky jsem si říkal, jaké by to bylo proběhnout si okolní svahy. Syrová divočina mi vždycky přišla nedostupná a hle, letos jsem se k Cínovci podíval a dokonce se kochal dlouhými traverzy a orlím výhledem na auta stoupající do průsmyku.

Lauf: výživných 80' měknoucím sněhem na jednoho Brumíka, část místy, kam celou zimu zřejmě nikdo nevkročil

Babylonská věž

2011-02-12T20:22:00.002+01:00

Milý strýčku. Tečka. Posílám ti křečka. Tečka.

2011-02-04T22:24:00.001+01:00

Podprahová reklama

2011-01-22T08:29:00.005+01:00

Fakulta nám letos vytvořila profesionální kapesní kalendáře a díky jejich zdařilé podobě se po nich jen zaprášila zem.

Nikdo ale nevěděl, že použitý motiv je součástí tajného plánu podprahově propagovat fakultu na zcela neočekávaných místech. Začíná se v Baumaxu, sekce Bydlení.

Uvidíme, jak stoupne počet přihlášek ze strany domácích kutilů.

Bobečci

2011-01-19T19:58:00.004+01:00

Nerušit, pracuji

Nerušit, jsem zasněný

Leden, od kamen lezem

2011-01-16T12:43:00.004+01:00

Odškrtáváme si polovinu ledna (nebo půlku března?), lyžařům klasikům je sice do pláče, my ale vděčně vítáme slunce a teplo po měsících šedobílého sajrajtu. Nedělního mapového run4fun se účastní kromě mne a Kamči ještě Michal a Honza. Máme jen dvě mapy a dělba práce na prvních třech úsecích je následující: Nejprve vybíhá dvojice, kde každý běží svůj (odlišný) úsek jako paměťák. Na zapamatování má každý max. 30 vteřin, kdy druhá dvojice čeká, bere mapy a stíhá. Pro zmatení soupeře druhá dvojice neví, kdo z první dvojice běží který úsek. Po každém úseku si náhodně obměňujeme herecké role.

Třikrát na krev

Alternativní farsta

Následuje meziběh za řeku a klasická hvězdice, ale s farstou. Nyní vybíháme společně, ti bez mapy se podívají na kontrolu předem, navíc znají vždy toho, kdo má stejnou kontrolu. Tím jsou podmínky prakticky stejné. A je to dost na krev, jazyky na dresech a nikdo nedává svoji kůži zadarmo.

První hvězdice

Druhá hvězdice

Pour feliciter

2010-12-29T11:28:00.007+01:00

Plus krátké ohlédnutí do historie: PF'10, PF'09 a PF'08.

Motorkářský gang

2010-12-29T10:40:00.002+01:00

Sousedé těšte se, to bude jízda!

Nejhezčí vánoční dárek

2010-12-27T18:59:00.004+01:00

Vánoce jsou sice pryč, ale pokud nevíte, co dát svým blízkým k narozeninám či svátku, měl bych jedno řešení. Zážitková agentura Czech Happy Family nabízí za velmi malý obolus spoustu zážitků. Právě probíhají povánoční slevy pod heslem "Nebetonuješ? Neexistuješ!"

(Z)držte se nás

2010-12-01T21:52:00.006+01:00

Jen krátká noticka k včerejší pražské defenestraci. Dnes jsem ve sněhové kalamitě výjimečně jel autobusem s reklamními držadly. Na všech z nich se skvěl předvolební nápis "Držte se nás... ODS". Rozhlédl jsem se po autobusu a vidím, že všichni se opravdu předpisově drží. Ale všeho jiného, jen ne těch držadel.

Ohlédnutí za K. sezónou

2010-11-17T09:48:00.004+01:00

Podobně jako loni platí mezi velikostí diplomu a významem závodu nepřímá úměra

Lidé, čtěte

2010-11-17T09:41:00.004+01:00

Kdo nečte Orientační běh, nezaslouží slitování

Bagrrr!

2010-11-15T21:57:00.003+01:00

Život správného chlapa se dělí na dvě období: před bagrem a po bagru

Velká Kunratická, Sild kros aj.

2010-11-15T21:19:00.006+01:00

Oblečená neoblečená, učesaná neučesaná, běžící neběžící, nechodící chodící, takový byl pohled na Kamču, která se stala nevítězkou-vítězkou legendární Velké Kunratické. Na tzv. hlavní trati 77. ročníku závodu skončila 2., na tzv. vložené trati 1. "Hlavní" trať je ale sprintík na 1.3 kilometru s jedním kopečkem, zato "vložená" trať je echt Velká Kunratická s opravdovým Hrádkem a soubojem na lanech. Česká televize si tak jako tak žen ani nevšimla a dala prostor klátivému doběhu svého redaktora. Zato článek na běhy.cz je vděčný, nabízí pěkné fotky a další jsou zde.

(2) Pavla Havlová, (1) Kamča, (3) Ivana Sekyrová

I předchozí víkend byl ve znamení startovních čísel.

V sobotu Podzimní běh Dražovkou v Hořovicích, tu sobotu přezvané na Větrný Jeníkov. Výsledky říkají, že jakkoli Kamča podlehla drtivému závěru domácí Pavly Havlové, jeden vítěz z VIP (Vysočina in Prague) by tu byl. A to na trati mužů náš student schumpetorologie Jiří Jansa, pocházející - dle výsledků - z SK Obec Chrast u Chrudimi... (Že by slovo obec bylo od slova obcovat?)

V neděli následoval Sild kros, závod pro někoho s tajemným jménem, pro orienťáky pocta Sixtenu Sildovi, který ví, že když zemřít, tak jedině pod čarou. Kamčino zlepšení ženského traťové rekordu na 5km na 17:54 po 9 letech (o tři vteřinky) udělalo Sildům doslova čáru přes rozpočet. Ten se přesunul v podobě nasbíraných drobáků ze startovného do Kamčiny taštičky. Takže Kamčo, hlavně to příště nedělej po vteřinkách jako Isinbajeva... Legendární stránka Sild teamu sice už neexistuje, ale stále existuje pohled do sildí historie.

Krosová sezóna

2010-11-05T14:07:00.006+01:00

Stejně jako loni bych v cukuletu shrnul poslední vývoj na pražské krosové scéně. Vesměs se Kamča se svým týmem nohsledů účastnila jen pěkných, tj. nikoli peněžních závodů.

13.10. Běh chemiků, na domácím terénu ve Hvězdě, loni 10:25, letos 10:16

30.10. Malá Křivoklátská, loni 24:02, letos 24:14, sice hezčí počasí, ale hůř zvolené tempo než loni; zajímavé bylo pokrytí akce Radiem Relax

Boj pod Křivoklátem

31.10. Podzimní běh Prokopákem, běží se nad malebnými skalami a bývalým lomem, Kamča zlepšila traťový rekord o 2:28, velice hezké místo

3.11. Běh o pohár rektora ČZU, loni 12:20, letos 11:55 na 3.54km, což je velice slušné, potěší i cenný skalp Venduly Frintové, která letos byla 11. na ME v triatlonu. V mužích jasně vyhrál orienťácký fenomén Olaf. Říkáte si Olaf, a v Praze? Svět už je holt takový, Olaf v Praze, mrkev v zimě, sáňky v létě.

"Každý malý minus / se rychle mění v plus / Jen co si objednám / další skvělej Gambrinus." Opravdu, Vladimíre Mišíku & etc? (Foto: pořadatelé)

Malá Kunratická a TV

2010-11-05T13:56:00.006+01:00

Není lepší příprava na legendární Velkou Kunratickou než z téhož místa a v podobných podmínkách jen o pár týdnů předem zkusit o něco méně kopcovitou Malou Kunratickou. Na místo přijela místní TV MČ Praha 11 a vytvořila pěkný tříminutový záznam, kde Kamča má hned tři vstupy. Zlepšila traťový rekord o 40' na 12:12, ale po sobotním pořádání trošku ztuhla. Pozor, i moje nohy se mihly v záběru! Níže následují doslovné citace ze záznamu.

"Trať vůbec neznám a doufám že vyhraju..."

"Dvojnásobná matka, která mezi závodem a vyhlášením stihla nejen vyklusat, ale i nakojit..."

"Gregorová, myslim je to Kamila, z Kladna..."

Solvayovy lomy

2010-10-30T20:02:00.002+02:00

Počasí (akorát) na draka, v lese barvy jak po kobercovém náletu temperkami a na krku prodloužený víkend. Nezbývá než vyrazit ven, nejprve na Malou Křivoklátskou a pak do Solvayových lomů se spoustou historické techniky a pojízdnými vláčky.

Dědečkovy ČD-geny se projevily v celé nahotě

Craft a Silva... to prostě miluju!

2010-10-27T18:28:00.003+02:00

... stačilo říct, že se dobře nosí

Žádný postup, nýbrž Postup

2010-10-23T19:14:00.005+02:00

Poslední letošní pouťák byl v režii našeho oddílu. Mapy zajímavého prostoru u Sečské přehrady dodala LPU, počasí se vydařilo, jen před závodem bylo oříškem, jak na mapě 1:10 000 natočit obstojnou klasiku. Podařilo se mi ale po rekognoskaci terénu přesvědčit Hubánka, stavitele tratí, aby na klasiku dal aspoň jeden Pořádný Postup. Tentokrát vyšel na 2.3 km (70m převýšení po čáře) a nabízel dvě varianty, lepší lesem (červená) a horší po silnici (modrá). Nepodařilo se mi vylobovat postavení výchozí i cílové kontroly níže, aby byla reálná severní varianta (která není na této mapě příliš vidět). I tak to ale bylo zajímavé.

Z oplocenky na jámu

Ze závodu máme následující časy: Petr Přikryl (asi les) 14:09, Véna (asi les) 14:50, Koprda (silnice) 15:24, maratonec Pavel Novák (les, neúplně ideálně) 15:38, Krejzič (silnice) 17:00. Kamča zkusila mimo závod srovnat oba postupy, nejprve šla silnici za 14:14 a pak lesem za 13:38. Z mapy to vypadá na výraznější dominanci lesa, ale relativně malý rozdíl může být dán únavou a samozřejmě tím, že u žen (a speciálně u Kamči) je silnice vždy v relativně vyšší výhodě.

Krosový rankoholik

2010-10-08T09:34:00.004+02:00

Kamča udělala zásadní rozhodnutí: Na podzim nehodlám trénovat! Ale fanoušci nebojte se, nebude trávit čas jen na dětských hřištích a v ZOO, místo tréninku se bude jezdit na přespoláky v dostupném okolí. O Neumannově stezce a Nučické stezce už byla řeč. Další v řadě byl nedělní Balvanův běh v lesíku, který máme od domu nejblíže (SK Chotěboř mělo 5 zástupců: Adíka, Samíka, Míšu, Kamču a Aličku, jen manažeři neběželi), potom v úterý Běh kolem Džbánu, ve čtvrtek Večerní běh na Folimance. A celý říjen a listopad se nabízí jeden kros za druhým. Český národ je soutěživý, tak je toho třeba náležitě využít. Tak neváhejte a občas se přidejte.

Alička běžela Balvanův běh a tentokrát naštěstí ne v únavě

Nučická stezka

2010-10-02T16:47:00.004+02:00

Nučice je moje nástupní železniční stanice do práce, základna pro každodenní cestu přes Dalejské a Prokopské údolí na Smíchov. A ves to vůbec není k zahození; mají z peněz EU udělaný asi nejhezčí nový park na Praze-západ, včetně několika stanovišť tzv. frisbee-golfu (na něco se ty peníze z fondů použít musí). Jako poměrně pěkné místo se starostlivými obyvateli rostou o sto šest, nicméně ještě v rozumných mezích.

Nučická stezka zní jako bobřík odvahy, jde ale o silniční běh z Nučic po okolí a zpět, pro nás lákavý svojí dostupností - konečně se na závody dostaneme bez Laurina a Klementa. Závod je sice ryze domácího charakteru, ale je mimořádně štědrý. Že za málo potu může být hodně muziky, potvrdí Kamča, která byla vyhlášena hned třikrát; jako vítězka kratšího závodu žen (1.9km), absolutní vítězka normálního závodu žen (6.1km) a vítězka normálního závodu v kategorii do 34 let.

Alička pár metrů před cílovou čarou: já neběžím, jsem unavená

Kdo to je na tom 1. místě?

Zase ona?

Už ji z těch stupňů vítězů pošlete pryč

Atrakce pro chlapce

Běh Neumannovou stezkou

2010-09-28T20:11:00.002+02:00

Když na nebi lítají trakaře a u dětí se rýma táhne jako pracovní týden, není nazbyt a člověk musí poslat svoji drahou polovičku na samostatnou misi. Na oslavu svatého Václava vyrazila do malebné Unhoště na Běh Neumannovou stezkou, 9,6km po okolí. Čas 36:15, 5. místo mezi muži a zlepšení traťového rekordu o 3 minuty byla porce dobrého tréninku. Dokonce Kamču zaujal místní Sokolský běžecký pohár města Unhoště, ale na to má málo účastí. Vůbec webstránka Sokola Unhošť je zaznamenáníhodná, střídají se na ní běžecké příspěvky s příspěvky do rubriky Poezie. Přejímám báseň Recidiva hit od Vladimíra Hohneho:

Řek babu máš, ty chyť si mě chyť,
co moh sem už lepšího v tu chvíli chtít,
čap jsem ho za půlky, natrh mu řiť,
spíš delší než krátkou teď hledá si nit.

... a černý kůň závodu právě dělá chybu!

2010-09-24T22:15:00.006+02:00

Televizní kamera krásně nachytala Kamču na švestkách při finále MČR na klasické trati. Další komentáře o tzv. "domácí" závodnici (bydlí 120 km daleko) obsahuje záznam na ČT4, podívejte se cca od 6. minuty. Jinak klobouk dolů před stavbou tratí, spokojenost panovala určitě i s celkovou organizací pretekov.

Na Kamnik

2010-09-21T22:43:00.002+02:00

Letošním neočekávaným vrcholem Kamčina občasného popobíhání na čerstvém luftu se stalo MS v běhu do vrchu ve Slovinsku. O závodě mám pouze kusé údaje, o které se rád podělím . (Slovy klasika: o útoku na Bagdád máme pouze kusé údaje: kusy Udaje a údy Kusaje.)

Na prvních 4 km se šlo 650m nahoru. Bylo to údajně něco, na co se tady zkrátka stěží natrénuje. (Tedy kdyby se - čistě hypoteticky - trénovalo, že.)
Doprovod českého repre týmu neuměl anglicky. A podle toho také fungovala domluva. Jsou zkrátka oblasti, kde je atletika ve srovnání s orienťákem ještě v prvohorách.
Dámy zaběhly výborně, Kamča z nich sice až na 44.místě, ale zkušenost silná a zajímavá.
Příští rok čeká Albánie. A to je výzva.

Běžci do vrchu jsou zvláštní: dobrovolně si zkrátí celodenní výlet na hodinu

Šanghaj

2010-09-14T23:01:00.000+02:00

Všude se staví; a kde se nestaví dnes, bude se stavět zítra (výhled z hotelu, 31. patro)

EXPO Šanghaji pomohlo, minimálně několik desítek kilometrů nového metra (ale nemějme obavy, trasa D v Praze bude prodloužena za město už v roce 2023)

Let nad českou krajinou v českém pavilónu EXPO

Estonci sbírali podporu pro své očíslované nápady, všimněte si ale, že pro Číňany nešťastná čísla (1,4,...) chybí

Pravidlo jsou pro slaboduché, inteligent má rád chaos

Opravy aut a kol vždy na chodníku, nebo v silnici či na přechodu

Malá ochutnávka ze skutečného světa, na místní poměry stále ještě pěkné bydlení

Se slzou v oku člověk vzpomene na poklidný Barrandovský most

Duch Mao Tse Tunga je tu, snaží se být ale spíše jak neviditelný Pan Tau

Cena Východních Čech

2010-09-14T22:32:00.001+02:00

Na hlavním fóru českého OB je to sice už historie (kdo ale svede udržet prst na Béďově tepu?), tak aspoň historické anály ocení vzpomínku na Cenu Východních Čech. Zaujala především změna tratí E2 kvůli nebrodnosti Chrudimky, finální E3 v okolí přehrady Seče ve svahu občas až alpských parametrů a výrazná Kamčina dominance v hlavní dámské kategorii.

Rankoholička v E2 a E3

Mareček, autor Luboš Tomeček

Jdeme na nákup

2010-08-29T16:49:00.001+02:00

Tak kam to vezmeme, děti?

Do Alberta?

Na Snieznik

2010-08-29T16:24:00.006+02:00

V každé zemi jednu takovou horu najdete, ať už se jí říká Sněžka, Snieznik, nebo Snoehetta. Na rozhraní Čech, Moravy a Polska je to Králický sněžník. Každý rok se na něm koná pověstný Králičák, výběh pro nás (normální smrtelníky od gauče) obtížně představitelný, totiž na 13km a 963m převýšení. Celkové finanční ceny za 90 tis Kč, bohatá tombola za 50 tis Kč a hlavně epesní doprava diváků autobusem cca do poloviny závodu a zpět (do lesíka s borůvkami) dává akci pět hvězdiček. Kamče se podařilo neztratit příliš v úvodní, spíše jen zvlnitých 8 km, a do závěrečného stoupání 700m na 5km nastupovala na 4. místě, které díky své urputnosti ještě vylepšila na celkové 3. místo v ženách. Pěknou reportáž nabízejí Běhy.cz.

Boj o nominaci (1 - Pavla Schorná, 2 - Táňa Metelková, 3 - Kamča), fotozdroj: ISCAREX

Kategorie žen do 35 let

A hlavně: Kamča si tímto srdnatým výkonem vybojovala nominaci na MS v běhu do vrchu ve Slovinsku, které se koná první zářijový víkend u hory Kamnik. Takže, až se vyspíte z H+H svatby, tak v neděli od 10:45 držte palce!

Na Kamnik!

Valečov

2010-08-16T20:52:00.005+02:00

Letos poprvé jsme vyrazili do Českého ráje, kde půda úrodná je, abychom v podhradí malebného Valečova závodili ve skalkách a jeskyních, velice podobných nedalekým Drábským světničkám. Ze tří etap během dvou dnů jsme měli náležitý respekt. Pověst neustálého lezení ve skalnatých svazích provází Valečov od nepaměti a letos dopoledne navíc přišla tradiční letní sprcha. Nakonec ale stavba tratí byla "user-friendly" a očekávání splnila i E3, která měla formu handicapu na měřítku 1:3000, s několika kontrolami v jeskyních, kde se uvnitř musely stojany nahmatat.

Adíkova nevšední fotografická kreace, podle mne výtečná kompozice

Normálně se tu chlubím Kamčou a to poctivého čtenáře už nemůže bavit. Takže je na čas se pochlubit sám. V E2 se mi vydařila asi nejlepší middle této jinak pětiletky. Škoda jen 0.51 chyby na K18, přece jen na K17 jsem byl s Týčou společně na 1. místě. Etapa to byla poměrně jednodušší, o to je ale závod v plném tempu ve skalách zákeřnější. V závěru jsem ještě udělal pár kliček, kde jsem ztratil ještě půl minuty, ale na vítězství by to nebylo, druhé místečko ale hodně potěšilo. Jako den a noc to ale dopadlo v handicapu v E3, sice jsem seběhl z 3. místa na 2., ale pak zkusil vlastní postup, ze kterého se vyvinula čtyřminutová chyba v prostoru asi 200 metrů od cíle a konečné 5. místo. To se holt zavařeným hlavám stává.

Takové tepy ani nepamatuji (E2, zpomalení jen u K20)

E2: trať dámské elity byla poměrně pestrá

E3, královská etapa (1:3000, E5m)

Kamča první dvě etapy startovala zcela vepředu, v lese si pobíhala jako při tréninku a výkon to nebyl stoprocentní, ale na celkové pěkné 2. místo to stačilo. Oběma se nám terén i stavba hodně líbily, nebylo to nijak extrémně fyzické ani zákeřné. Nakonec i to počasí se umoudřilo, točil se Svijanský máz a děti se vyřádily v kalužích a mezi pejsky na shromaždišti.

Pokus o průlez tunelem...

... nebyl zcela úspěšný.

MČR v běhu do vrchu

2010-08-12T09:59:00.005+02:00

Odříkaného chleba se nejvíce najíš. Před dvěma roky jsme si říkali, že na Černou horu už nikdy. Dva roky jsou pryč a už Kamča hlásí, že by jela na Černou horu. Letos ale bylo dost věcí jinak: zavládlo anglické počasí, Kamča nebyla těhotná, Míša Králová se odvážila přijet až z Radotína, Špidla nepřijel a ani já se nemusel trápit nahoru.

I tak to dle Kamčiných slov bylo dost drsné. Ani ne profilem, jako spíše díky tomu, že atletky na asfaltu jsou o kapánek rychlejší a do prudkého stoupání tak závodnice přibíhají dost za hranou. Kamčino 3. místo a zlepšení osobáku asi o 7 minut je ale výborné. Za sebe musím říct, že jsem v Krkonoších alespoň podnikl parádní výběh po zelené Pec p. Sněžkou (850 mnm) - Chata na rozcestí (1400 mnm) za 35 minut. Více viz výsledky, fotografie a článek na běhej.com.

Děti usilovně komplikovaly práci fotografům (Foto: Iscarex)

Běh při zdi na ČT4

2010-08-12T09:32:00.004+02:00

Běh při zdi, o kterém jsem psal před pár týdny, se opravdu dostal do pořadu Sport v regionech na ČT4 Sport a to 29.7.2010. Reportáž obsahuje i startovací výstřel Lubomíra Tesáčka, mistra Evropy z roku 1984, který byl díky sponzorskému pivu zdarma mírně pod parou. O Kamče se dost mluvilo a i Mareček se objevil v objektivu kamery. Tříminutový záznam začíná ve 8:32 a závod žen 11:00.

Žíznivá čára

Mareček, maminka a v pozadí tatínek

Léto na Vysočině a Šumavě

2010-07-28T22:33:00.007+02:00

Letošní léto létáme letem světem po místech, kde se nám, jednoduše a prostě řečeno, líbí. Nemohli jsme proto vynechat tradiční "botasovské" třídenní na Vysočině, tentokrát pod názvem HSH Vysočina Cup. I proto, že se odehrávaly ve Svratce, městečku hostícím několik legendárních vánočních soustředění, o nichž se v orienťáckých luzích a hájích tradují staré české pověsti a báje. Kamče se v nezáludném terénu dařilo a přesvědčivě vyhrála dámskou elitu, zejména dominovala na klasice (vítězství o 5 min). Po šestidenních v Tyrolsku nám kopečky a bažinky na Vysočině připadaly jako vskutku malá a milá bonsai verze alpských terénů.

Peklo ve školce: naše inkriminované dítě každý den 80 minut řve "mama mama"

Další weekend došlo na Šumavu, kde jsme se už delší dobu těšili na třídenní kolem vrchu Kůstrý. Očekávání nezklamalo, pršelo a tak bylo o důvod více běžet svižně. Královská etapa byla jednoznačně E1, middle v hustnících a bažinách - stavbou nijak extrémní, ale podložkou poměrně náročný horský les. Další etapy byly z velké části v relativně dobře průběžném lese a díky tomu asi nesplnily očekávání reprezentačních želízek Dany Brožkové a Michala Smoly, kteří si na Šumavu odskočili v rámci přípravy na bažinaté (a komárovité) MS v norském Trondheimu.

Atrakce v penzionu u Trajerů: za oknem ovečky a daňci

Kamča v elitě hodně chybovala, v E2 např. nechala 9 min (!) na kontrole u nového krmelce. V E3, kde měla naše hobby H21B stejnou trať, se nechávala dobíhat od klusajících mužů o několik minut a v 30. minutě jsme měli ještě shodný čas. (Musím vysvětlit, že jsem si na K1 v E2 poranil kotníček, takže E2 a E3 jsem musel jít hodně opatrně.) Celkově jí to na vítězství těsně stačilo, ale individuálně ji Dana v obou etapách, kde startovala, porazila.

Ukaž uši! aneb vítězství s odřenýma ušima

Pivo JIPÁK

2010-07-21T11:10:00.002+02:00

Už chápu, proč si tolik lidí oblíbilo četbu letáků ze supermarketů.